Praha - Fronta, v níž budete ztrácet čas při placení vánočního nákupu v hypermarketu, by mohla být klidně poloviční. Časopis Svět balení v rozsáhlém průzkumu zjistil, kdo je největším nepřítelem pokladních, který jim brání být rychlejší.
Jsou to čárové kódy.
Celosvětově povinné označení zboží je totiž v Česku velmi nekvalitní. Minimální požadavky na to, aby se dal automaticky, snadno a rychle přečíst, splňuje pouze třetina čárových kódů na zboží prodávaném v tuzemských obchodech.
Co se pak kvůli tomu odehrává, zná z vlastní zkušenosti každý, kdo nakupuje. Pokladní se třikrát pokusí načíst čárový kód snímačem a napočtvrté to vzdá a naťuká kód ručně. Minuta k minutě a u pokladny se utvoří fronta.
Jen procento dobrých kódů
Experti ze společnosti GS1 testovali několik tisíc položek zboží, popisuje agentura ČTK, jak vznikal průzkum nekvalitních čárových kódů. Úplně bezchybných přitom bylo pouhé procento.
Co je na kódech především špatného? Jsou menší, než mají být, jsou nevhodně umístěné (například v místě, kde se ohnou tak, že je nelze snímačem přečíst), nebo jsou nekvalitně vytištěné.
Dodavatelé jsou nyní pod tlakem řetězců, aby kódy byly co nejlepší. Hypermarkety i jejich menší konkurenti, diskonty a supermarkety, se totiž v přetahování o zákazníky snaží zkrátit čas čekání u pokladen na minimum. Některé nabízejí bonusy pro nakupující, kteří musí čekat déle než pět minut, nebo tam, kde je ve frontě víc než pět lidí.
Každého desátého otráví fronta
V Česku žádný podobný relevantní odhad neexistuje, ale zahraniční průzkumy říkají, že každého desátého návštěvníka hypermarketu odradí od příštího nákupu dlouhé čekání u pokladny. A to si v časech tuhé konkurence žádný řetězec nechce dovolit riskovat.
"To, co nakupující vnímají v první řadě, je rychlost odbavení a fronty u pokladen. Nejlepší pověst mají v tomto směru menší samoobsluhy, supermarkety a také diskonty. Naopak jde o slabinu hypermarketových řetězců," citovala ČTK Zdenka Skálu ze společnosti Incoma GfK.
