Praha - Na schůzi sněmovny, která bude příští úterý definitivně rozhodovat o vydání poslance Davida Ratha trestnímu stíhání, by měl být vazebně stíhaný poslanec přítomen osobně a schůze by měla být veřejná, říká přední odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.
Všechny dohady se vlastně točí spíš kolem detailů Rathovy účasti ve sněmovně, jinak všechny kluby deklarovaly, že budou pro jeho vydání trestnímu stíhání.
Děkan pražské právnické fakulty přitom upozorňuje na jednu věc: "V případě, že je schůze uzavřená, nezveřejňují se výsledky hlasování. A to by mohlo pak zavdat důvod ke spekulacím."
Problém nevidí ani s účastí vězeňské služby přímo v jednacím sále. David Rath je vazebně stíhaný a do sněmovny ho musí doprovodit eskorta.
Poslance Ratha zadržela policie se 7 miliony korun v krabici od vína, obvinila ho z úplatku po předběžném souhlasu předsedkyně sněmovny a soud ho poslal do vazby.
Účast vazebně stíhaného poslance na celé schůzi sněmovny, o což David Rath požádal, nevidí Aleš Gerloch jako vhodnou, ale dodává: "Vazba může za několik týdnů pominout a bude pak stíhán na svobodě. Pak by se mohl klidně schůzí sněmovny účastnit."
A.cz: V případu Rath je nahrávka, imunitní výbor sněmovny je přesvědčen, že čin se stal. Nicméně může se stát, že by případ mohly zastavit třeba procesní chyby při vydávání poslance k trestnímu stíhání?
Asi by se to stát nemělo. Poslanci jen posoudí, zda vyšetřování nezasahuje do politických aspektů mandátu a jeho výkonu. Ale myslím, že to by nemělo vliv na rozhodování, zda došlo ke spáchání trestného činu a na uložení trestu.
Samozřejmě obhajoba může využít různých aspektů a osobně bych nevylučoval ani ústavní stížnost proti případným pochybením. Těmi by mohlo být odepření účasti na projednávání, možná i to, kdyby to bylo uzavřené jednání.
A.cz: Takže osobní účast poslance Ratha považujete za nezbytnou podmínku, aby vše proběhlo regulérně?
To by skutečně mohl být důvod, který by mohl být ústavně napaden a mohl by být úspěšný. Je tu zásada audiatur et altera pars (nechť je slyšena i druhá strana). I když se nejedná o rozhodnutí, zda je vinen, měl by mít právo se i v tomto případě vyjádřit.
A.cz: Ale je nutné, aby schůze byla veřejná? Je tu otázka ovlivňování svědků…
Neumím si představit, jak někdo ovlivňuje svědky před poslanci nebo kamerami, svědci se obvykle ovlivňují vskrytu. Takže ty důvody, proč neveřejná, bych vyloučil. Schůze sněmovny jsou podle jednacího řádu zásadně veřejné. Výslovnou výjimkou je projednávání utajovaných skutečností z hlediska obrany a bezpečnosti státu. Nikdo zatím nepředložil žádné závažné důvody, proč by to mělo být uzavřené jednání.
A je třeba zvážit jednu věc: v případě, že je schůze uzavřená, nezveřejňují se výsledky hlasování. Mohlo by to zavdat důvod ke spekulacím. Takže osobně bych to nedoporučoval a nevidím pro to důvod.
A.cz: Je podle vás problém s ozbrojenou mocí v sále - tedy v tomto případě s vězeňskou službou, jak tvrdí část poslanců?
Myslím si, že zásadně také ne. Lze stanovit odůvodněnou výjimku, je to věc předsedkyně sněmovny nebo organizačního výboru. Tady je asi k tomu dán důvod, nejde o ovlivňování poslanců.
A.cz: Jedním ze zvažovaných opatření proti ovlivňování svědků byla možnost, že jeden člen eskorty bude podrobně obeznámen s případem a v případě, že by hrozilo ovlivňování svědků, stáhne Davida Ratha z tribuny. Je vůbec takové opatření možné?
Tak to asi ne. Toto je věc státního zástupce. Pokud si myslí, že by účel vazby byl zmařen, nemá dát souhlas s účastí a risknout, že to bude napadáno. Ale pokud dal souhlas, pak si myslí, že ohrožen nebude. Pak jde jen o opatření, aby se poslanec Rath nezdržoval v kuloárech, nejednal s někým odděleně, asi by neměl sedět na svém místě a tam se bavit s ostatními.
A.cz: Bývalý ministr spravedlnosti Cyril Svoboda nedávno tvrdil, že Rathova vazba je neústavní, že policie neměla právo poslance obvinit a soud ho poslat do vazby před rozhodnutím celé sněmovny, že nestačil souhlas předsedkyně, i když byl zadržen přímo po činu…
Je třeba vycházet z toho, že dá-li předsedkyně souhlas, zachází se s poslancem jako s každým jiným občanem. Je tam klíčová věta, že s konečnou platností rozhodne sněmovna na nejbližší schůzi, čili nesvolává se žádná mimořádná. Nesmíme vytrhovat jeden odstavec z kontextu celého článku ústavy.
A.cz: Takže podle vás může být poslanec obviněn jen na základě souhlasu předsedy komory?
Dokonce musí. Jinak by ho museli po 48 hodinách pustit a navíc by vznikla otázka, proč byl zadržován. Čili tam jiné řešení není, než ho obvinit. Jinak by se musela sněmovna urychleně sejít, předtím ještě imunitní výbor, ale takto to ústava nekonstruuje a místo toho staví předběžný souhlas předsedy sněmovny.
A.cz: Řešíme stále otázku imunity, všechny pokusy omezit ji zatím ztroskotaly. Je stav české justice tak špatný, že se nemůžeme dopracovat k britskému modelu - imunitu jen na projevy v parlamentu?
Byl bych spokojen, kdybychom udělali první krok a zrušili doživotní imunitu. Osobně by mě ale nevadilo omezení imunity na hlasování, za které nemůže být nikdo trestně stíhán, a za projevy v parlamentu.
Na druhou stranu ale máme dost rozšířené verbální trestné činy - pomluvy, hanobení, šíření nenávisti atd. A to lze vůči zákonodárcům zneužít. Osobně se sice kloním k tomu, že by jen minimum takto spáchaných skutků mělo být trestné, ale tento názor je u nás v menšině. Takže dokud je máme, má to i vztah k imunitě.
