Bublan, který byl dříve také poslancem, dostal 44 ze 74 odevzdaných hlasů. Stehlíka, kterého navrhoval poslanecký klub ANO, zvolilo 57 senátorů. Proti Bublanově nominaci měli výhrady odboráři Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), vytýkali mu hlavně dřívější snahu o zrušení této instituce. Bublan to odmítl a řekl, že se mu v tomto směru spíše křivdí.
ÚSTR by měl být horlivý v poznávání pravdy; neměl by být jen úřednickou institucí, ale měl by pořádat diskuse a spolupracovat s vědeckými institucemi, řekl Bublan před volbou senátorům. Uvedl také, že je důležité nejen poznávat minulost, ale i mít představu o budoucnosti. Také to by podle něj mělo být předmětem analýz ústavu. Stehlík se z jednání Senátu omluvil.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedají v radě ústavu čtyři lidé. Stehlíkovi skončil předchozí mandát 13. května, Bublan obsadí místo po dalším exsenátorovi Zdeňkovi Bártovi.
Od ledna 2017 je v radě neobsazeno místo po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Prezident Miloš Zeman dosud za ni nenabídl Senátu náhradu, kterou by horní komora akceptovala.
Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
