Bublan chce do ÚSTR, který žádal zrušit. Protesty odborů jsou politické zadání, tvrdí

Radek Dragoun Radek Dragoun
24. 7. 2019 10:01
Nedopusťte, aby se bývalý senátor a ministr vnitra za ČSSD František Bublan stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, vyzývají Senát dva odboráři této výzkumné instituce Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. Právě horní komora ve středu rozhodne, zdali podpoří návrh sněmovny a zvolí ho do sedmičlenné rady. Podle odborářů by však bylo nevhodné, kdyby v ní zasedl někdo, kdo v minulosti požadoval její zrušení.
Bývalý ministr vnitra a bývalý šéf rozvědky František Bublan.
Bývalý ministr vnitra a bývalý šéf rozvědky František Bublan. | Foto: DVTV

František Bublan však odmítá, že by byl proti ústavu jako takovému. Kriticky se prý před lety vyjadřoval ke konkrétnímu textu návrhu zákona, který ho zaváděl. Jeho pozdější slova v médiích, že by bylo lepší Ústav pro studium totalitních režimů zrušit, reagovala na tehdejší spory uvnitř instituce, vysvětluje. V posledních letech je navíc s prací ústavu spokojený.

"Byla tam velká ideologizace ústavu. Byl zaměřený víceméně na definování pravdy, byl postaven na svazcích Státní bezpečnosti, byl tak trošku uzavřen, příliš nespolupracoval s ostatními vědeckými institucemi. Viděl jsem snahu ho politicky zneužít," tvrdí nyní Bublan, proč ÚSTR kritizoval.

Už v roce 2008 se však i na jeho popud institucí zabýval Ústavní soud. Skupina poslanců ČSSD a KSČM požadovala zrušení zákona, který ústav zaváděl. Neuspěla však.

Poslanci například v návrhu tvrdili, že ve zřízení ústavu spatřují postátnění historického bádání o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, což vyvolává reálné nebezpečí, že jeho výsledky budou považovány za oficiální.

"Vedla se diskuse o tom, jestli ústav má bádat, nebo definovat minulost. V tom je docela velký rozdíl, aby z toho nebyla instituce, která bude říkat, takhle přesně to bylo, zvlášť když v té době její jediné podklady byly svazky Státní bezpečnosti," vysvětluje Bublan a říká, že ústav se nakonec vydal na správnou cestu - tedy pro bádání, nikoliv definování minulosti.

Právě Bublanovo připojení se k ústavní žalobě vadí historikovi Petru Blažkovi nejvíce. "Podepsal se pod návrh, který relativizuje minulost, relativizuje důvody, kvůli kterým ústav vznikl - tedy zkoumat totalitní minulost. Chápu, že může mít jiný názor na určité publikace nebo fungování ústavu, ale ta moje hlavní námitka souvisí s návrhem k ústavnímu zákonu," říká Blažek.

Je to odveta za mou kritiku, míní Bublan

Poslanci ČSSD a KSČM tehdy v ústavní stížnosti také uvedli, že se jim nelíbí, aby už samotné členství v Komunistické straně Československa znemožňovalo působení v některých funkcích uvnitř instituce. "Tohle si už moc nevybavuji. S tím bych zrovna teď problém neměl. Bylo to hromadné podání, já ten návrh netvořil," říká Bublan.

Bublan upozorňuje, že se proti němu ve velkém zaměstnanci ústavu nebouří. Prý jde spíše o jednotlivce než o desítky lidí. Navíc má podezření, že je to důsledek toho, že před lety ústav kritizoval za nevědeckou práci a povrchní hledání senzací. "Mám pocit, že tam je trošku politické zadání, kterému (autoři petice) podlehli," myslí si Bublan, který to do jisté míry považuje za odvetu za svou kritičnost vůči dřívějším představitelům ústavu.

Blažek takové nařčení odmítá. "To je ukázka toho, jak ten pán uvažuje. Přijde mi směšné, že bych byl úkolován nějakými politiky. Mluvím za sebe a naši odborovou organizaci, která to odsouhlasila," dodává historik. 

Jak se volí do Rady ÚSTR?

Rada ÚSTR má sedm členů. Čtyři z nich Senát volí na návrh občanských sdružení, dva na návrh sněmovny a jednoho na návrh prezidenta. Momentálně však v radě sedí pouze čtyři členové.

Senát nyní volí dva zástupce navržené poslanci za Zdeňka Bártu, který v radě skončil v březnu, a Eduarda Stehlíka, kterému vypršel mandát v červnu. Sněmovna navrhuje Senátu opět Stehlíka, kterého nominovalo hnutí ANO, a nominanda ČSSD Františka Bublana. Senát může podpořit oba, nemusí ale zvolit ani jednoho.

Poslední neobsazené místo je to, na které nominaci posílá prezident. Volné je už od ledna 2017, kdy zesnula Naděžda Kavalírová. Prezident Miloš Zeman na její místo již dvakrát navrhl spisovatelku a signatářku Charty 77 Lenku Procházkovou a jednou zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Procházkovou v obou případech Senát odmítl, Srpem se ani nezabýval, neboť kvůli jeho předlistopadovému členství v KSČ by jeho zvolení bylo protizákonné. 

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy