Aktuálně.cz: Jak rychlé rozhodování lze od Evropského soudu pro lidská práva očekávat? Soud uznává takzvané přednostní případy, když je například - řečí soudu - ohrožena fyzická integrita stěžovatele. Stížnosti Andreje Babiše se to ale asi týkat nebude.
Vít Schorm: Pokud bude podána stížnost na rozhodování slovenských soudů v záležitosti, která na stěžovatele nemá přímo velký vliv, zřejmě to pro štrasburský soud nebude úplně prioritní záležitost. Existují důležité případy, které se také mohou vléct - a jsou výrazně závažnější než debata, co kdo dělal před třiceti a více lety.
Dá se tedy očekávat, že by se soud stížností Andreje Babiše zabýval řekněme v řádu let?
Ano. V řádu roků.
Když k soudu dorazí stížnost, jak se procesně postupuje a kdo o ní bude rozhodovat?
Nejdříve se provede prvotní kontrola, zda stížnost vyhovuje formálním náležitostem. Pokud ne, zpravidla je stěžovatel informován, aby ještě mohl podat stížnost znovu, formálně správně. Dále se určuje, jak moc inovativní případ to je z pohledu už existující judikatury štrasburského soudu nebo jestli není důvod k odmítnutí. Třeba pokud stěžovatel nevyčerpá všechny prostředky, jak se domoci nápravy na vnitrostátní úrovni.
Andrej Babiš podal v březnu dovolání ke slovenskému Nejvyššímu soudu. Jestli to chápu správně, nemůže se domáhat řízení u Evropského soudu pro lidská práva, než se rozhodne na Slovensku.
V zásadě to tak je, nejprve musí být rozhodnuto na vnitrostátní úrovni. Mohou nastat nejméně dvě situace, kdy to Evropský soud pro lidská práva neodloží. První je, pokud řízení na vnitrostátní úrovni doběhne dříve, než se k případu dostane štrasburský soud. Pokud by byl řádně informován, tak by patrně stížnost neodmítl. Mohl by ale stížnost odmítnout velmi rychle právě proto, že je opravný prostředek na Slovensku podán. To by ale nevylučovalo novou stížnost, až řízení na Slovensku doběhne.
A druhá možnost?
Ta by nastala, pokud by dovolání ke slovenskému Nejvyššímu soudu nebylo považováno za účinný prostředek nápravy. Ale lze předpokládat, že pokud připravuje podání do Štrasburku, počká, než řízení na Slovensku doběhne.
Kdo dostane ve Štrasburku případ na starost?
To spektrum je od samosoudce až po senát. Samosoudce má možnost odmítnout stížnost pro nesplnění podmínek její přijatelnosti. Další úrovní je tříčlenný soudcovský výbor, který může stížnost odmítnout nebo vydat rozsudek a v nějakém rozsahu stížnosti vyhovět. Anebo je to přiděleno sedmičlennému senátu, který projde stížnostní námitky, některé může odmítnout a ve zbývající části oznámit stížnost žalovanému státu. Pak začíná kontradiktorní řízení mezi státem a stěžovatelem. Obvykle bývá písemné.
Soud má 47 soudců, za každou zemi Evropské úmluvy o lidských právech jednoho. Samosoudcem asi zástupce žalovaného státu být nemůže, ale může být součástí tříčlenného výboru nebo sedmičlenného senátu?
Zástupce není správné slovo, protože soudci nezastupují stát. Ale ano, je tam samozřejmě i slovenská soudkyně (bývalá soudkyně Nejvyššího soudu Alena Poláčková, pozn. red.). Je pravidlem, že samosoudcem nemůže být soudce zvolený za žalovaný stát. U výboru je to kolísavé, může být členem a nemusí. Pokud jde o senát nebo velký senát, tam soudce za žalovaný stát členem být musí nebo jej musí někdo, kdo je ideálně expertem na právo daného státu, zastupovat. Ale apriorně mě nenapadá důvod, proč by v senátu nemohla zasedat slovenská soudkyně.
Zmiňoval jste ještě velký senát. Ten je sedmnáctičlenný. Za jakých okolností se případ může dostat k němu?
Stává se to výjimečně. Jsou dvě cesty. Takzvaný malý, sedmičlenný senát může rozhodnout, že se vzdá své pravomoci ve prospěch velkého senátu. Například pokud usoudí, že se jedná o věc zásadního významu, mající přesah a vyžadující změnu judikatury. Druhá možnost je, že senát vydá rozsudek a buďto žalovaný stát, nebo stěžovatel, nebo oba požádají o postoupení věci velkému senátu.
Existuje nějaká možnost, jak se proti rozhodnutí soudu odvolat?
Jediný opravný prostředek je právě tato žádost o postoupení věci velkému senátu. Když pětičlenné kolegium velkého senátu rozhodne, že ta věc má být velkému senátu postoupena, pak se celá kauza projednává v rozsahu námitek, které byly shledány za přijatelné. Velký senát vydá nový rozsudek v té věci, namísto toho sedmičlenného. Jiné opravné prostředky nejsou. Žádné odvolání do Haagu a podobně.
Pokud by Andrej Babiš uspěl, co se může stát? Finanční odškodnění je to jediné, co by získal?
Z rozsudku vyplývají tři typy opatření, která by žalovaný stát, pokud to odpovídá situaci, měl přijmout. První je zaplacení spravedlivého zadostiučinění do tří měsíců od právní moci rozsudku. To obvykle funguje rychle a bez potíží. K tomu tu ještě jsou individuální a obecná opatření k nápravě. Individuální mají ideálně uvést stěžovatele do stavu, který předcházel porušení jeho práv. To může znamenat otevření řízení na vnitrostátní úrovni. Obecná opatření pak znamenají například změnu vnitrostátní právní úpravy.
Aby se něco, co Evropský soud pro lidská práva vyhodnotí jako nespravedlnost, jednoduše řečeno nestalo znovu?
Přesně tak. S cílem vyloučit opakování téhož porušení v budoucnosti.
