Kolik křesel v Evropském parlamentu byste chtěl pro ČSSD získat?
V prosincovém průzkumu nám agentura CVVM dala asi devět a půl procenta preferencí (ve skutečnosti je to výsledek volebního modelu - pozn. red.), což znamená, že bychom mohli mít tři křesla. Myslím však, že bychom mohli dosáhnout a obhájit to, co máme nyní, tedy celkem čtyři křesla poslanců.
To může být v současné situaci strany těžké.
Sláb je jen ten, kdo ztratil sebevíru, a malý je ten, kdo má malý cíl.
V čem budou z evropského hlediska tyto volby důležité?
Jestli se stane to, že parlament bude politicky hodně fragmentovaný, půjde strašně těžko dosahovat dohod a projednání sebepotřebnější a sebedůležitější legislativy bude dlouho trvat a bude to ke škodě věci. Českou debatu, že Evropská unie je na rozpadnutí, považuji za nesmyslnou. Tak to není. Vždyť víte, že unie bude po brexitu pevnější, než byla.
Spíše půjde o budoucí směřování Evropské unie a jaké síly mohou v jednotlivých státech převálcovat třeba i tradiční strany. To se může stát?
Nevím. Když se podíváte na poslední výroky tradičně euroskeptických stran jako ODS nebo Marine Le Penové (předsedkyně francouzské Národní fronty - pozn. red.) a podobně, co do projektu celá léta kopaly, tak všechny najednou otáčejí a už nechtějí Evropskou unii rušit, ale naopak změnit.
Občanští demokraté se v Česku snaží nepůsobit euroskepticky, ale spíše se prezentují jako reformátoři unie. Jen jim to občas kazí Václav Klaus ml.
Tohle reformátorství si překládám jednoduše: Nyní budeme vládnout my, a ne oni. To je celá reforma. Z toho nemám obavu, stejně jako se nebojím pádu projektu Evropské unie, protože i nejtvrdší euroskeptické subjekty dnes jasně říkají, že Evropská unie ano, ale měla by být jiná.
Pokud ale parlament bude rozdrobený, tak nebude akceschopný a bude strašně těžké dosahovat výsledků. Dnes je schopný klíčovou legislativu projednat neuvěřitelnou rychlostí asi za půl roku. To je čerstvá zkušenost s novelou, která se týká potravin a kolem které se střetl pravicový a levicový přístup - parlament je schopný tuto komplikovanou a politicky extrémně citlivou legislativu projednat v řádu měsíců. Pokud však bude po volbách fragmentovaný a přibudou v něm krajně pravicové a levicové frakce, nebude už tohle možné.
Dohoda o podobě legislativy, která se vždy hledala mezi pravostředovými lidovci a levostředovými socialisty, byla vždy o tom, jak ovlivní byznys a jaký bude mít vliv na lidi. V zásadě se ale vždy dopředu vědělo, že je užitečné kompromis najít. Problém s krajními stranami je, že jejich politický program není hledat dohodu, ale být krajní.
A jak ovlivní současný parlament populistické strany? Jejich česká stopa má zatím na chod marginální vliv, ale to se může změnit.
Bezpochyby. Česká populistická stopa je nulová. Když se podíváte na poslední průzkum veřejného mínění, mělo by přijít poměrně hodně lidí z ANO plus další čtyři strany - mohli by uspět piráti, ODS, my a komunisté. Neřekl bych tedy, že směřujeme k populismu.
Evropská komise nyní řeší možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Jak vy jako zástupce vládní strany situaci vnímáte?
Pro Česko to prostě není dobré. Vnímám a rozumím vyjádření premiéra, že přijme kroky, které by to vyřešily, a doufám, že je najde. Viděl jsem jeho reakci na dopis eurokomisaře Günthera Oettingera, že si vybral jednu z cest a nyní ji realizuje. To je dobře. Už aby to bylo.
Současná situace neprospívá hnutí ANO. A nepřeji premiérovi této země, aby měl v rámci jednání summitů Evropské rady oslabenou pozici. Zdálo se mi, že se tomu na české politické scéně někdo škodolibě směje, což je docela divné. Ten problém existuje a řešit se musí, protože republice neprospívá. Stejně ale zemi neprospívá ani to, když se situace v Česku používá k nějakému brutálnímu politickému boji.
Pokud ovšem Evropská rada řeší zastropování dotací v zemědělství, což je důležité pro Babišovu někdejší firmu Agrofert, nemůže unie řešit kvůli riziku střetu zájmů i angažmá českého premiéra v Evropské radě?
V této otázce zemědělských dotací jsme ojedinělí. Česká bitva za nulové nebo dobrovolné stropy je nepříjemná z hlediska tvorby krajiny, ale z hlediska velikosti zemědělských podniků je v zásadě logická. Bude o tom jednat rada ministrů a ministr zemědělství, proto si nemyslím, že by šlo o konflikt zájmů.
