Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle von der Leyenové nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. "Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci," řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou.
"Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru," podotkla s tím, že je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.
Je podle ní novou realitou, že střední Evropa není jen geograficky v srdci Evropy, ale je také politicky a strategicky zásadní pro budoucnost Evropské unie. Odolnost většiny zemí střední Evropy tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině podle ní byla a je pozoruhodná. "Od té doby co ruské tanky vjely na Ukrajinu, stali jste se tlukoucím srdcem evropské solidarity," řekla.
Ruská agrese na Ukrajině podle von der Leyenové ukázala, že ekonomická vzájemná závislost není zárukou bezpečí, ale zranitelností. "Byla to iluze. Ruský prezident Vladimír Putin vyměnil prosperitu své země za své vlastní imperiální ambice," uvedla.
Evropa podle šéfky komise překonala svou dlouhotrvající neochotu utrácet dostatek peněz za svou vlastní obranu. "Ochrana Evropy je především povinnost Evropy," řekla. Přestože NATO zůstává centrem společné obrany, jsou podle ní potřeba silnější evropské pilíře. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. "Je to strategická odpovědnost Evropy," dodala.