Vyplývá to z nejnovější studie Evropské komise, na kterou jako první upozornila česká Společnost pro trvale udržitelný život.
Evropská chemická politika, označovaná zkratkou REACH, počítá s tím, že se tisíce chemických látek, které se používají v Unii, podrobí testům, aby se zjistil jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Látky, které testy neprojdou, se nahradí bezpečnými přípravky.
Evropská komise ve své studii zjišťovala, nakolik se přísnější chemické předpisy v nejbližších 25 letech projeví například na tom, že lidé nebudou tolik nemocní a zdravotní systémy budou na "chemické" choroby vyplácet méně peněz. Zkoumala také, jestli státy ušetří na invalidních důchodech či na poklesu nákladů na čištění pitné vody od chemikálií.
Infobox
S ČÍM POČÍTÁ REACH
- V následujících jedenácti letech se bude muset otestovat na 30 tisíc látek ze zhruba sta tisíc, které se na trhu prodávají.
- Testem projdou látky, kterých se ročně vyrobí více než jedna tuna.
- Přípravky, u nichž je podezření, že mohou být nebezpečné, projdou zdravotním vyhodnocením.
- Pokud se u některé látky zjistí, že je pro zdraví lidí a životní prostředí nebezpečná, bude muset být nahrazena neškodným přípravkem.
Studie ukázala, že přetížené systémy zdravotnictví v zemích EU by díky REACH mohly ušetřit v nejbližších deseti letech asi 2,5 miliardy euro. Úspora na čištění vod by v krátkodobém období měla být mezi 150 až 500 milióny eur a dlouhodobě tři až devět miliard eur.
"Doposud se většina studií zaměřovala na to, kolik průmysl za zavedení REACH zaplatí. Nyní se konečně mluví nahlas o přínosu pro zdraví lidí včetně stovek případů rakoviny, kterým každoročně může REACH předejít," řekl Miroslav Šuta, odborný konzultant Společnosti pro trvale udržitelný život.
(Ne)výhody REACH
Studie Evropské komise "Vliv REACH na životní prostředí a zdraví lidí" je dalším z pokusů, který má přesvědčit o tom, že výhody REACH překonávají "nevýhody" - tedy ekonomické dopady především na chemický průmysl, který bude muset testy chemikálií platit ze své kapsy.
Různé studie a odhady o tom, kolik firmy nakonec zaplatí, hovoří o nákladech v rozmezí 1,4 až 30 miliard euro. "Problémem je, že zatím nikdo neví, jak bude nakonec REACH vypadat," upozornil Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu.
Evropský parlament bude o konečné verzi chemické politiky hlasovat až za několik měsíců. České podniky tvrdí, že v nejhorší variantě by za zavádění REACH zaplatily až jedenáct miliard korun. Chtějí se proto pokusit vyjednat lepší pozici.
Tvrdí rovněž, že mnoho malých podniků nebude na zaplacení testů mít a zkrachuje. Podle studie, kterou Svaz chemického průmyslu vypracoval pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, by tak mohlo přijít o práci bezmála šest tisíc lidí, a stát by musel zvýšit náklady na řešení nezaměstnanosti o více než šest miliard korun.
REACH by pomohl Labi
Jaké by ale REACH přinesl úspory v českém zdravotnictví a v ochraně životního prostředí, není jasné. Studie podobná té, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, u nás totiž nevznikla.
"Dopady na zdraví a životní prostředí v Česku se bohužel nikdo nezabýval," potvrdil Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
Někteří politici ale mají jasno. Kdyby už nové chemické předpisy platily, nemuselo by dojít k havárii v kolínské chemičce Draslovka, tvrdí například bývalá poslankyně Evropského parlamentu Inger Schörlingová.
Z továrny unikl 9. ledna kyanid a otrávil ryby a další živočichy na 83 kilometrech Labe. Podle Schörlingové by podle nových předpisů musela chemička nahradit kyanid jinou látkou, anebo by podnik musel své provozy lépe zabezpečit.
