Místo studií klášter a na cesty víc peněz. Erasmus se kvůli covidu mění

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
22. 7. 2020 19:20
Téměř tři čtvrtiny studentů, kteří výjezd do zahraničí plánovali, ho rušit nehodlá. Většina z univerzit Evropské unie otevře své dveře zahraničním studentům alespoň digitálně. Prezenčně je nepřivítají zejména některé vysoké školy severských států. Ti, kteří za hranice Česka vyjedou, dostanou přidáno.
Tři čtvrtiny z těch, kteří chtěli původně na Erasmus+ vyjet, pobyt rušit nehodlají. Ilustrační foto.
Tři čtvrtiny z těch, kteří chtěli původně na Erasmus+ vyjet, pobyt rušit nehodlají. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Většina evropských univerzit na zahraniční studenty z programu Erasmus+ nezanevřela. Podle informací zastupitelů Domu zahraniční spolupráce (DZS) jim prezenčně dveře otevře na 63 procent z dotazovaných 1133 vysokých škol. 

Některé z nich se prozatím k podobě zimního semestru nevyjádřily, ale zpravidla počítají se třemi variantami studia. Erasmáci mohou program univerzit využívat standardně, on-line či kombinovanou cestou. 

"Jen asi deset procent univerzit studenty přes program Erasmus+ nepřijímá vůbec. Jinde se opatření mírní a spíše se ruší hromadné aktivity jako velké přednášky. Semináře by ale pořád prezenčně probíhat mohly," uvedl vedoucí oddělení vysokoškolských mobilit DZS Roman Klepetko. Podle něj nadále plánuje pobyt v zahraničí asi 75 procent studentů. 

Mezi země, které se pro studenty z ciziny uzavřely, patří hlavně severské státy. "V Norsku bylo od začátku deklarováno, že studenty přijímat nebudou. Některé univerzity ve Španělsku podobné záměry avizovaly také," říká Klepetko. 

V současnosti se však nedá paušálně mluvit o celých státech. "Vždy jde o jednotky univerzit, každá se totiž rozhoduje samostatně," dodává vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová.

Řada studentů výjezd do zahraničí zrušila sama od sebe. Nebo posunula na další semestr. Ondřej Kaška z Fakulty sociálních studií v Brně se měl na podzim vydat do Belfastu v Severním Irsku, univerzita mu však oznámila, že až v polovině prázdnin bude jasné, zda bude moct přicestovat.

"Doporučili mi, abych nekupoval letenku ani neplatil zálohu za koleje. Nakonec jsem tedy Erasmus odsunul, s vracením peněz by totiž byly akorát komplikace," vysvětlil student mezinárodních vztahů a politologie. 

Do Belfastu sice vycestovat mohl, výuka by však probíhala hlavně on-line, deset dní by navíc musel zůstat v izolaci. Právě karanténa ho nakonec odradila. "Představa, že bych měl první dny v cizí zemi strávit sám, mě děsila," uvedl Kaška. On-line výuku z domova nepovažuje za dostatečnou, na Erasmu chtěl totiž poznat jiné zvyky, prostředí i mentalitu místních.

Neprosedím semestr v zahraničí na koleji, ozývá se od studentů

Kvůli nové podobě výjezdů mohou Erasmus vyzkoušet také lidé, kteří by se k němu jinak nedostali. "Jsou to studenti, kteří mají třeba rodinné, pracovní či jiné závazky v Česku," vysvětlil Klepetko. Až na začátku zimního semestru se vysokoškoláci podle pravidel zahraniční univerzity i vlastní situace rozhodnou mezi třemi zmiňovanými podobami programu.

Výuku mohou zahájit ze svého domova a podle vývoje nákazy v dané zemi odcestovat později. Za hranice smějí ale vyjet také na začátku semestru s tím, že případnou on-line výuku podstoupí v univerzitním ubytování. Alespoň trochu si tak podle Klepetka vyzkouší mezikulturní zážitek. Poslední možností je kompletní on-line studium zahraničního programu v Česku.

Stipendium pro nadcházející semestr je však studentům poskytnuto jen na dobu strávenou fyzicky v zahraničí. "Jsme také schopni hradit i další náklady spojené například s karanténou," uvedl Klepetko s tím, že s nadcházejícím semestrem se mění výše stipendií. Studenti budou nyní dostávat navíc dalších 80 až 100 eur měsíčně. 

Možnost on-line vyučování se nelíbila například studentce žurnalistiky a mezinárodních vztahů na brněnské Masarykově univerzitě Vlastě Macháčové. "O Erasmu mám svou představu už od střední školy a tu on-line režim nesplňuje. Ráda bych aktivně chodila do školy, potkávala ostatní studenty a takříkajíc žila sociálním životem," vysvětluje. 

Protože nechtěla semestr v zahraničí prosedět na koleji, plánovaný pobyt zrušila. "Nepotvrdila jsem finální potvrzení, které univerzita vyžadovala. Pak už stačilo jen napsat koordinátorům z domácí univerzity," vysvětlila Macháčová Aktuálně.cz. Podzimní semestr stráví v Česku, a protože už má většinu povinných předmětů splněnu, zvolí si jen ty, které ji budou zajímat.

Obecně je pokles zájmu studentů o cestu za hranice Česka 10 až 20 procent, říká Klepetko. Podle výzkumu DZS si více než polovina koordinátorů vysokoškolských programů Erasmus+ myslí, že chuť ke studiu v zahraničí bude nižší. Naopak pouze čtyři procenta trvají na tom, že účast stoupne. Zbytek dotazovaných uvedl, že se počet vyjíždějících nezmění.

České univerzity zatím studenty z cizích zemí přijímají stoprocentně. V případě, že by byla prezenční výuka na podzim znovu znemožněna, jsou také podle informací DZS schopné přejít na on-line režim. 

Budoucí výjezdy? Green Erasmus i méně byrokracie 

Od ledna 2021 započne nové sedmileté období programu Erasmus+. Rada Evropy tento týden schválila zvýšení rozpočtu programu na další sedmileté období ze současných 14,7 miliardy eur pro celou Evropskou unii na 21,2 miliardy eur.

V novém programu se zatím nepočítá s tím, že by se čistě on-line mobilita stala jeho plnou součástí. "Hlavním záměrem je pokračovat v tom, co se osvědčilo. Zároveň plánujeme rozšířit možnosti v podobě zapojení nových zemí a zjednodušení Erasmu+," uvedla vedoucí oddělení mobilit a projektů ve školním vzdělávání Lucie Münchová.

Podporováno bude také zavádění digitálních technologií. "Prioritou budou inovativní metody a nástroje v oblasti vyučování, odborné přípravy, učení a hodnocení," uvedla vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce Lenka Henebergová.

V nadcházejícím období by tak měl být kladen důraz i na snížení administrativy. Kvůli koronavirové krizi plánuje Evropská komise vyhlásit dvě nové grantové výzvy. Organizace budou mít možnost na podzim žádat o příspěvek na projekty v oblastech digitalizace a kultury.

Evropská komise hodlá kromě digitalizace snížit ekologickou stopu účastníků výjezdů. Chce tím podpořit šetrnější způsoby dopravy. "Nově bude možné navýšení finančního příspěvku na cestu a prodloužení uznatelné doby cestování," popsal Klepetko.

Třetina studentů zůstala při pandemii v cizině, třeba i v klášteře

V zahraničí před propuknutím pandemie pobývali nejen vysokoškoláci, ale také středoškoláci, učitelé či další akademici. "Na konci února jsme měli v zahraničí asi 4800 účastníků zahraničních výjezdů," uvedla vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová s tím, že mimo Evropu to byly řádově jednotky.  

Zůstat v cizině se rozhodla například studentka arteterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Barbora Dvořáková. Na Erasmus se vydala do Macerata, malého městečka v Itálii. "Když jsem se dozvěděla, že mi kvůli koronaviru zrušili školu, jela jsem s kamarádkou do hlavního města a sama pak pokračovala do kláštera, kam ráda jezdila spolubydlící," vypráví Dvořáková. 

Tehdy nevěděla, že jí při pokusu vrátit se do Česka zruší letecké společnosti postupně tři objednané lety. "Nakonec jsem v klášteře se slovanskými řeholnicemi strávila skoro tři měsíce. Restrikce byly silné, studovala jsem proto on-line. Zkusila jsem si ale i restaurování tamních soch," dodává studentka arteterapie. 

Domů se podle informací DZS rozhodly vrátit dvě třetiny z odcestovaných, přičemž asi 20 procent ze všech účastníků pobyt úplně zrušilo. Bez ohledu na to, zda zůstali v cizí zemi, se dvě třetiny nadále programu účastnily v on-line režimu. Asi čtyři procenta vycestovaných pak mobilitu přerušila s tím, že čekali na další vývoj situace.

Mimořádné náklady si studenti mohli nechat proplatit

Ze své hostitelské univerzity se do Česka koncem března vrátila třeba studentka filmových věd Univerzity Karlovy Valerie Špuláková. "Nevěděla jsem, jak se bude situace vyvíjet. Zrovna v té době to vypadalo dost špatně a já chtěla být u svých blízkých," přibližuje své důvody odjezdu nouzovým autobusem z Walesu.

Především u praktických předmětů jí on-line výuka nepřipadala dostatečná. "Nicméně si myslím, že na univerzitě dělali, co mohli. Natáčení vlastních filmů ve skupinkách jsme ale museli odložit," dodává jednadvacetiletá studentka s tím, že místo workshopů dostali vytištěné manuály. 

O udělené stipendium ale nepřišla. "Pokud studenti pokračovali ve studiu, stipendium jim bylo ponecháno. Když měli mimořádné náklady, například za drahé letenky domů či doplácení kolejí, mohli si zažádat o jejich proplacení," řekla novinářům vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová. Podle ní je se svým rozhodnutím ohledně zahraničního výjezdu v době pandemie spokojeno 89 procent účastníků. 

Studenti také většinou zpětně uznali, že digitální nástroje, které během on-line režimu na školách využívali, fungují dobře. Podle Klepetka totiž ocenili, že se mohli výuky i nadále účastnit. "Na druhou stranu ale pochopitelně postrádali osobní kontakt," dodal. Ve výsledku by dle DZS na podobný program v zahraničí vyrazilo znovu 40 procent dotázaných.

Na program Erasmus je možné z České republiky vyjíždět od roku 1998. Před pandemií se na něj vydalo přes 315 tisíc účastníků.

Byl to nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium, v Dánsku jste ve škole pořád, jde především o to, aby lidé spolu vycházeli. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 26 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy