Místo studií klášter a na cesty víc peněz. Erasmus se kvůli covidu mění

Téměř tři čtvrtiny studentů, kteří výjezd do zahraničí plánovali, ho rušit nehodlá. Většina z univerzit Evropské unie otevře své dveře zahraničním studentům alespoň digitálně. Prezenčně je nepřivítají zejména některé vysoké školy severských států. Ti, kteří za hranice Česka vyjedou, dostanou přidáno.
Tři čtvrtiny z těch, kteří chtěli původně na Erasmus+ vyjet, pobyt rušit nehodlají. Ilustrační foto.
Tři čtvrtiny z těch, kteří chtěli původně na Erasmus+ vyjet, pobyt rušit nehodlají. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Většina evropských univerzit na zahraniční studenty z programu Erasmus+ nezanevřela. Podle informací zastupitelů Domu zahraniční spolupráce (DZS) jim prezenčně dveře otevře na 63 procent z dotazovaných 1133 vysokých škol. 

Některé z nich se prozatím k podobě zimního semestru nevyjádřily, ale zpravidla počítají se třemi variantami studia. Erasmáci mohou program univerzit využívat standardně, on-line či kombinovanou cestou. 

"Jen asi deset procent univerzit studenty přes program Erasmus+ nepřijímá vůbec. Jinde se opatření mírní a spíše se ruší hromadné aktivity jako velké přednášky. Semináře by ale pořád prezenčně probíhat mohly," uvedl vedoucí oddělení vysokoškolských mobilit DZS Roman Klepetko. Podle něj nadále plánuje pobyt v zahraničí asi 75 procent studentů. 

Mezi země, které se pro studenty z ciziny uzavřely, patří hlavně severské státy. "V Norsku bylo od začátku deklarováno, že studenty přijímat nebudou. Některé univerzity ve Španělsku podobné záměry avizovaly také," říká Klepetko. 

V současnosti se však nedá paušálně mluvit o celých státech. "Vždy jde o jednotky univerzit, každá se totiž rozhoduje samostatně," dodává vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová.

Řada studentů výjezd do zahraničí zrušila sama od sebe. Nebo posunula na další semestr. Ondřej Kaška z Fakulty sociálních studií v Brně se měl na podzim vydat do Belfastu v Severním Irsku, univerzita mu však oznámila, že až v polovině prázdnin bude jasné, zda bude moct přicestovat.

"Doporučili mi, abych nekupoval letenku ani neplatil zálohu za koleje. Nakonec jsem tedy Erasmus odsunul, s vracením peněz by totiž byly akorát komplikace," vysvětlil student mezinárodních vztahů a politologie. 

Do Belfastu sice vycestovat mohl, výuka by však probíhala hlavně on-line, deset dní by navíc musel zůstat v izolaci. Právě karanténa ho nakonec odradila. "Představa, že bych měl první dny v cizí zemi strávit sám, mě děsila," uvedl Kaška. On-line výuku z domova nepovažuje za dostatečnou, na Erasmu chtěl totiž poznat jiné zvyky, prostředí i mentalitu místních.

Neprosedím semestr v zahraničí na koleji, ozývá se od studentů

Kvůli nové podobě výjezdů mohou Erasmus vyzkoušet také lidé, kteří by se k němu jinak nedostali. "Jsou to studenti, kteří mají třeba rodinné, pracovní či jiné závazky v Česku," vysvětlil Klepetko. Až na začátku zimního semestru se vysokoškoláci podle pravidel zahraniční univerzity i vlastní situace rozhodnou mezi třemi zmiňovanými podobami programu.

Výuku mohou zahájit ze svého domova a podle vývoje nákazy v dané zemi odcestovat později. Za hranice smějí ale vyjet také na začátku semestru s tím, že případnou on-line výuku podstoupí v univerzitním ubytování. Alespoň trochu si tak podle Klepetka vyzkouší mezikulturní zážitek. Poslední možností je kompletní on-line studium zahraničního programu v Česku.

Stipendium pro nadcházející semestr je však studentům poskytnuto jen na dobu strávenou fyzicky v zahraničí. "Jsme také schopni hradit i další náklady spojené například s karanténou," uvedl Klepetko s tím, že s nadcházejícím semestrem se mění výše stipendií. Studenti budou nyní dostávat navíc dalších 80 až 100 eur měsíčně. 

Možnost on-line vyučování se nelíbila například studentce žurnalistiky a mezinárodních vztahů na brněnské Masarykově univerzitě Vlastě Macháčové. "O Erasmu mám svou představu už od střední školy a tu on-line režim nesplňuje. Ráda bych aktivně chodila do školy, potkávala ostatní studenty a takříkajíc žila sociálním životem," vysvětluje. 

Protože nechtěla semestr v zahraničí prosedět na koleji, plánovaný pobyt zrušila. "Nepotvrdila jsem finální potvrzení, které univerzita vyžadovala. Pak už stačilo jen napsat koordinátorům z domácí univerzity," vysvětlila Macháčová Aktuálně.cz. Podzimní semestr stráví v Česku, a protože už má většinu povinných předmětů splněnu, zvolí si jen ty, které ji budou zajímat.

Obecně je pokles zájmu studentů o cestu za hranice Česka 10 až 20 procent, říká Klepetko. Podle výzkumu DZS si více než polovina koordinátorů vysokoškolských programů Erasmus+ myslí, že chuť ke studiu v zahraničí bude nižší. Naopak pouze čtyři procenta trvají na tom, že účast stoupne. Zbytek dotazovaných uvedl, že se počet vyjíždějících nezmění.

České univerzity zatím studenty z cizích zemí přijímají stoprocentně. V případě, že by byla prezenční výuka na podzim znovu znemožněna, jsou také podle informací DZS schopné přejít na on-line režim. 

Budoucí výjezdy? Green Erasmus i méně byrokracie 

Od ledna 2021 započne nové sedmileté období programu Erasmus+. Rada Evropy tento týden schválila zvýšení rozpočtu programu na další sedmileté období ze současných 14,7 miliardy eur pro celou Evropskou unii na 21,2 miliardy eur.

V novém programu se zatím nepočítá s tím, že by se čistě on-line mobilita stala jeho plnou součástí. "Hlavním záměrem je pokračovat v tom, co se osvědčilo. Zároveň plánujeme rozšířit možnosti v podobě zapojení nových zemí a zjednodušení Erasmu+," uvedla vedoucí oddělení mobilit a projektů ve školním vzdělávání Lucie Münchová.

Podporováno bude také zavádění digitálních technologií. "Prioritou budou inovativní metody a nástroje v oblasti vyučování, odborné přípravy, učení a hodnocení," uvedla vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce Lenka Henebergová.

V nadcházejícím období by tak měl být kladen důraz i na snížení administrativy. Kvůli koronavirové krizi plánuje Evropská komise vyhlásit dvě nové grantové výzvy. Organizace budou mít možnost na podzim žádat o příspěvek na projekty v oblastech digitalizace a kultury.

Evropská komise hodlá kromě digitalizace snížit ekologickou stopu účastníků výjezdů. Chce tím podpořit šetrnější způsoby dopravy. "Nově bude možné navýšení finančního příspěvku na cestu a prodloužení uznatelné doby cestování," popsal Klepetko.

Třetina studentů zůstala při pandemii v cizině, třeba i v klášteře

V zahraničí před propuknutím pandemie pobývali nejen vysokoškoláci, ale také středoškoláci, učitelé či další akademici. "Na konci února jsme měli v zahraničí asi 4800 účastníků zahraničních výjezdů," uvedla vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová s tím, že mimo Evropu to byly řádově jednotky.  

Zůstat v cizině se rozhodla například studentka arteterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Barbora Dvořáková. Na Erasmus se vydala do Macerata, malého městečka v Itálii. "Když jsem se dozvěděla, že mi kvůli koronaviru zrušili školu, jela jsem s kamarádkou do hlavního města a sama pak pokračovala do kláštera, kam ráda jezdila spolubydlící," vypráví Dvořáková. 

Tehdy nevěděla, že jí při pokusu vrátit se do Česka zruší letecké společnosti postupně tři objednané lety. "Nakonec jsem v klášteře se slovanskými řeholnicemi strávila skoro tři měsíce. Restrikce byly silné, studovala jsem proto on-line. Zkusila jsem si ale i restaurování tamních soch," dodává studentka arteterapie. 

Domů se podle informací DZS rozhodly vrátit dvě třetiny z odcestovaných, přičemž asi 20 procent ze všech účastníků pobyt úplně zrušilo. Bez ohledu na to, zda zůstali v cizí zemi, se dvě třetiny nadále programu účastnily v on-line režimu. Asi čtyři procenta vycestovaných pak mobilitu přerušila s tím, že čekali na další vývoj situace.

Mimořádné náklady si studenti mohli nechat proplatit

Ze své hostitelské univerzity se do Česka koncem března vrátila třeba studentka filmových věd Univerzity Karlovy Valerie Špuláková. "Nevěděla jsem, jak se bude situace vyvíjet. Zrovna v té době to vypadalo dost špatně a já chtěla být u svých blízkých," přibližuje své důvody odjezdu nouzovým autobusem z Walesu.

Především u praktických předmětů jí on-line výuka nepřipadala dostatečná. "Nicméně si myslím, že na univerzitě dělali, co mohli. Natáčení vlastních filmů ve skupinkách jsme ale museli odložit," dodává jednadvacetiletá studentka s tím, že místo workshopů dostali vytištěné manuály. 

O udělené stipendium ale nepřišla. "Pokud studenti pokračovali ve studiu, stipendium jim bylo ponecháno. Když měli mimořádné náklady, například za drahé letenky domů či doplácení kolejí, mohli si zažádat o jejich proplacení," řekla novinářům vedoucí komunikace DZS Lucie Durcová. Podle ní je se svým rozhodnutím ohledně zahraničního výjezdu v době pandemie spokojeno 89 procent účastníků. 

Studenti také většinou zpětně uznali, že digitální nástroje, které během on-line režimu na školách využívali, fungují dobře. Podle Klepetka totiž ocenili, že se mohli výuky i nadále účastnit. "Na druhou stranu ale pochopitelně postrádali osobní kontakt," dodal. Ve výsledku by dle DZS na podobný program v zahraničí vyrazilo znovu 40 procent dotázaných.

Na program Erasmus je možné z České republiky vyjíždět od roku 1998. Před pandemií se na něj vydalo přes 315 tisíc účastníků.

Byl to nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium, v Dánsku jste ve škole pořád, jde především o to, aby lidé spolu vycházeli. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 38 minutami

Irving dovedl basketbalisty Brooklynu k výhře nad New Orleans

Basketbalisté Brooklynu zvítězili na hřišti New Orleans Pelicans 134:129. Oslabené Nets v koncovce podržel Kyrie Irving osmi body v poslední minutě. Brooklyn je tak o jedinou prohru druhý ve Východní konferenci NBA za Philadelphií. Zazářil také Paul George, který zařídil Los Angeles Clippers výhru 113:112 nad Portlandem, přičemž sám v poslední minutě smazal pětibodovou ztrátu.

Výsledky NBA:

Atlanta - Orlando 112:96, New Orleans - Brooklyn 129:134, New York - Charlotte 109:97, Portland - LA Clippers 112:113, Sacramento - Minnesota 120:134.

před 45 minutami

Policie v Ohiu postřelila mladou černošku, ta zemřela

Policie ve městě Columbus v americkém státě Ohio v úterý postřelila mladou černošku, dívka na následky zranění zemřela. Strážníci podle úřadů i rodiny zemřelé na místo přijeli poté, co obdrželi hlášení o násilném incidentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Střelba se odehrála krátce předtím, než soudce v Minneapolisu oznámil, že porota shledala bývalého policistu Dereka Chauvina vinným z vraždy a zabití černocha George Floyda. Ten zemřel poté, co mu Chuavin loni v květnu při zatýkání klečel na krku.

Policie v Ohiu zveřejnila záběry z kamer na uniformách policistů několik hodin po úterní střelbě. Policejní ředitel Michael Woods uvedl, že strážníci na místo přijeli poté, co obdrželi hlášení, že se v jihovýchodní části města schyluje k útoku nožem. Podle videozáznamu policie dorazila k domu, před nímž stála skupina lidí. Mladá žena, která měla patrně v ruce nůž, se rozeběhla k další ženě. Policisté pak začali na útočnici střílet a ta se skácela k zemi. Nedaleko jejího těla podle videozáznamu patrně ležel kuchyňský nůž.

Zdroj: ČTK
Další zprávy