Praha - Když slavný vědec Albert Einstein učil fyziku v Praze, z okna své kanceláře na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity viděl do zahrady místního chorobince. Tamní chovance ukazoval návštěvám a v žertu říkal, že to jsou ti blázni, kteří zrovna nedělají kvantovou teorii.
Tu totiž rovněž považoval za bláznivou.
Dodnes se neví, kde přesně měl v budově na pražském Albertově Einstein kancelář. Z téhle historky teoretického fyzika Philippa Franka se ale soudí, že někde ve druhém patře.
V Praze Einstein působil tři semestry: od dubna 1911 do července roku 1912. Vedl zde Ústav teoretické fyziky, který vznikl s jeho nástupem.
"Bylo to sice krátké, zato důležité období v jeho životě. Dostal profesuru, zajistil svou rodinu a poprvé v životě také čas a prostor věnovat se naplno vědě, kterou chtěl dělat a učit," říká profesor Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity.
Ve své práci se zabývá mimo jiné Einsteinovými teoriemi, zajímá ho ale i géniův život.
V posledním roce se do bádání po Einsteinově minulosti ponořil ještě hlouběji. Z pozice experta radil při natáčení desetidílného seriálu Génius, mapujícího Einsteinův život.
Seriál se natáčel z drtivé většiny v Česku
Za prvním plně hraným seriálem televizní stanice National Geographic stojí hvězdná jména. Hlavní roli ztvárnil oscarový herec Geoffrey Rush a režie se ujal Ron Howard, taktéž držitel Oscara, a to za film Čistá duše.
Přestože geniální fyzik strávil v Praze pouze rok svého života, filmaři natočili desetidílný seriál v Česku celý. Kromě Prahy vznikaly záběry například v Liberci, Plzni nebo Žatci. První díl má na zmíněné stanici National Geographic premiéru 23. dubna.
"Pracovali jsme dohromady sto pět natáčecích dnů a v Česku jsme utratili sedm set milionů korun," uvedl producent David Minkowski, který stál mimo jiné za fantasy filmem Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. I ten se natáčel v Česku.
"Je to srovnatelné, jako kdyby tady vzniklo pět velkých filmů," popisuje natáčení seriálu o Einsteinovi Ludmila Claussová z České filmové komise. Zdůrazňuje, že zahraniční filmaři navíc dali práci místním. Podle Minkowského bylo pětadevadesát procent lidí "na place" Češi.
Co napsat na tabuli
Právě profesor Podolský měl na starosti navrhnout vzorce a rovnice na tabule, které se objevují ve velké části scén.
"Ve scénáři třeba stálo, že má Einstein mluvit o teorii relativity, ale už nebylo řečeno, co přesně má být napsáno na tabuli. Sáhl jsem tedy po Einsteinových originálních rukopisech a hledal jsem, co tou dobou publikoval. Vytáhl jsem vzorce, udělal návrh a profesionální kaligraf je napsal na tabuli," popisuje Podolský. Při natáčení byl taky s dalšími kolegy fyziky k ruce pro konzultace.
"Tabule hrají v seriálu dvojí roli. Je to kulisa a zároveň se pomocí nich sděluje věda, fyzika," říká profesor.
Právě v Praze Einstein rozvíjel svou obecnou teorii relativity.
S Pražany si nerozuměl
Město si slavný vědec oblíbil. Přátelům psal, že je krásné na pohled. Z oken svého bytu na Smíchově v dnešní Lesnické ulici prý rád pozoroval Vltavu a kochal se pohledem na pražské mosty.
"Pochvaloval si, že tehdy moderní měšťanský dům u Palackého mostu, kde bydlel, už měl elektřinu i výtah," popisuje profesor Podolský.
V dopisech ale Einstein svým přátelům psal: "Jen lidé jsou mi cizí, je to směs poníženecké loajality a namyšlenosti. Záleží na tom, jaký byl jejich osud," cituje Podolský s tím, že vědec, který se považoval za světoobčana, v Praze špatně nesl narůstající nacionalismus, hlavně uvnitř německé menšiny. Stejně jako jeho manželka Mileva Marićová, matematička a fyzička pocházející ze Srbska.
Einstein se pak taky často vyskytoval v Klementinu, kde probíhaly přednášky. Těch měl týdně pět. Vedl navíc cvičení pro asi dvacítku studentů, mezi kterými byly i dvě dívky.
Pražané ho mohli často potkat i v kavárně Café Louvre nebo na zábavách, které pořádala ve svém salonu v domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měšťanka Berta Fantová. Do švýcarského Curychu se po třech semestrech vrátil patrně kvůli nespokojenosti své tehdejší manželky se životem v Praze.
