Egon Bondy: celý život v undergroundu

čtk, dom
10. 4. 2007 9:18
Bondy včera zemřel v Bratislavě

Bratislava/Praha - Ač přesvědčený marxista, za minulého režimu v Československu se stal jedním z prvních disidentů. Ve své tvorbě předkládal originální názory na umění, společnost, politiku či ekologii a liboval si v paradoxech.

Charismatický filozof, básník, bouřlivák a duchovní otec českého undergroundu Egon Bondy, jehož širší veřejnost může znát například z Hrabalovy knihy Něžný barbar, zůstal i po roce 1989 věrný své roli nepohodlného intelektuála.

Zemřel v pondělí 9. dubna v Bratislavě, kam se pražský rodák, vlastním jménem Zbyněk Fišer, uchýlil v roce 1993 na protest proti rozdělení Československa. Ze stejného důvodu také přijal slovenské občanství.

V malém bytě v centru Bratislavy prožil posledních 14 let obklopen knihami, bez televize a telefonu, obešel se i bez rádia a denního tisku.

Bondy se letos bude hrát v Národním

Se světem ale neztrácel kontakt, Národní divadlo na letošní sezónu chystá inscenaci Bondyho dramatických textů v rámci projektu Bouda. Ač ne zrovna technofil (neměl počítač ani psací stroj) napsal Bondy v 90. letech Cybercomics, v němž mimo jiné promísil prvky východní filozofie s materialistickou dialektikou.

Příběh mladé hackerky Very, žijící bezstarostně uprostřed hnijící civilizace (než nechtěně prozře), ukazuje, kam lidstvo dojde, když jedinci nebudou používat rozum a nechají se semlít systémem.

Vzpoura proti establishmentu provázela Bondyho celý život. Již od roku 1947, kdy opustil gymnázium (maturoval až koncem 50. let) a na protest proti antisemitismu si zvolil židovský pseudonym.

S režimem ale i spolupracoval, a to jako agent Státní bezpečnosti. Poprvé si s tajnou policií zadal v 60. letech, kdy podle svých slov nechtěl návrat kapitalismu. Na další etapu v 70. letech (tehdy byl mj. nasazen na Petra Uhla) vzpomínal jako na "návštěvu z temnot", které podlehl ze strachu o manželku. Naposledy byl StB v kontaktu ještě ve druhé polovině 80. let.

Na přelomu 40. a 50. let ale byla tato etapa Bondyho života daleko. Dobu zatýkání a poprav, kterou popsal ve vzpomínkách Prvních deset let (1981), vyvažovaly extravagantními kousky autora a dalších mladých adeptů básnictví a umění.

Poezie totálního realismu

Kromě vztahu s Honzou Krejcarovou (dcerou Mileny Jesenské) navázal tehdy přátelství s Ivem Vodseďálkem (roku 1950 spolu založili edici Půlnoc), Františkem Drtikolem či Bohumilem Hrabalem. "Že je soustavným čtenářem filozofické literatury, mne k němu hned velmi připoutalo. A když vyšlo najevo, že naším společným přítelem je tehdy všemi vysmívaný Vladimír Boudník, ocitl jsem se u Hrabala v Libni jako doma," vysvětlil Bondy vznik spolku tří kumštýřů, který vydržel do jara 1955.

V poezii vytvořili Bondy s Vodseďálkem takzvaný totální realismus. Básně, v nichž Bondy glosoval život veřejný i soukromý, zaujaly v 70. letech také undergroundovou skupinu The Plastic People of the Universe, jíž poté básník-filozof několik let psal texty.

Ačkoli se některá Bondyho poezie hemží vulgarismy, on sám je přímo opakem myšlenkové hrubosti či jednoduchosti. Touha po vědění u tohoto absolventa filozofie a psychologie na Univerzitě Karlově nezná mezí. "Marxismus byl a je mi samozřejmostí, ale od 21 let na mne neustále působil buddhismus. A čím dál tím více jsem se zamilovával do čínského taoismu," říkal autor četných filozofických esejů, několikasvazkových dějin filozofie či monografie Buddha.

Marxista, ne bolševik

Ke své levicové orientaci ("Nikdo o mně neví, že jsem marxist levý") dodával, že marxismus bývá nesprávně zaměňován s bolševickou totalitní ideologií, kterou on sám tolik nenáviděl, a proto si zvolil život na periferii. Autor dvacítky próz (mimo jiné Invalidní sourozenci, Afghánistán či Severin) si často stěžoval, že promarnil spoustu času.

"Mám jednu opravdovou bolest, zuby už mě nebolej, ty mám zaplaťpánbůh v kapse. Ale ta bolest je to, že jsem absolutně nevzdělaný člověk," tvrdil doktor filozofie Zbyněk Fišer. "Nic jsem v životě neudělal. Kromě lásky k Julii vykazuje celý můj život pasivní bilanci," vzpomínal ke konci života na svou lásku.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy