Praha - Projekt elektronické neschopenky není připraven, její zavedení se bude muset odložit. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). O e-neschopence se mluví v souvislosti s možnosti opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci. Mohla by sloužit ke kontrole nemocných a jako pojistka proti možnému zneužívání.
Zavedení elektronické neschopenky zákon předpokládá od příštího roku. Nové vedení ministerstva podle Němcové "s překvapením" zjistilo, že projekt je skoro na začátku, ač se připravuje od poloviny roku 2016.
"Všechny kroky jsou víceméně na papíře," uvedla Němcová. Projekt v podobě, jak by měl fungovat, podle ní spuštěn nebude. "Chybí základní předpoklady, aby mohl být projekt dopracován," dodala ministryně.
Česká správa sociálního zabezpečení je schopna podle spolupracovníků Němcové vytvořit portál k roku 2022, možná o rok dříve.
Lékaři by mohli podle již dříve schválené novely o nemocenském pojištění vystavovat potvrzení o pracovní neschopnosti jak elektronicky, tak i nadále v papírové podobě. Ministerstvo nyní chce připravit návrh změn této normy.
Tři varianty na stole
Na stole jsou nyní tři návrhy na zrušení karenční doby. ČSSD chce, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent platu. Zaměstnavatelům, kteří by náhradu propláceli, by se snížily odvody o 0,2 procentního bodu. Němcová uvedla, že dopady na zaměstnavatele by činily kolem pěti miliard korun ročně, stát by přišel o tři miliardy korun.
Ministerstvo práce připravilo dvě možnosti. Dává přednost variantně, podle níž by nemocní dostali 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání místo nynějšího 3. až 14. dne. Zaměstnavatelé by podle Němcové dali na náhradách za 1. až 3. den asi 1,5 miliardy korun ročně, ale miliardu by ušetřili, když by je propláceli jen do 11. dne.
Výdaj pro stát by podle ní představoval 1,3 miliardy korun. S takovým řešením ale nesouhlasí ČSSD, s níž jedná hnutí ANO o vládní koalici, ani KSČM, jež by mohla případnou menšinový kabinet tolerovat.
