"Zdálo se, že dál to již prakticky nelze, nicméně ukázalo se, že výkony, které se zdají jako nemožné, proveditelné technicky jsou. Je to dobře, protože pro tohoto chlapce to byla jediná možná cesta, jak mu umožnit dál žít kvalitní život," říká Peter Kubuš, primář dětského kardiocentra Fakultní nemocnice v Motole.
Podobný typ léčby se u takto malých dětí provádí zcela ojediněle, a to i v celosvětovém měřítku. V odborné literatuře existují informace pouze o jednom pacientovi s implantovaným defibrilátorem, který byl o něco mladší než 4,3kilový Daník, avšak vážil o něco více. "Defibrilátory se běžně implantují dospělým lidem. My jsme předtím nejmladšího pacienta měli devítikilového a to už byl velký unikát," říká kardiochirurg Petr Bukovský, který náročnou operaci vedl.
Chlapec zkolaboval v autosedačce
Chlapečka přivezli do Fakultní nemocnice v Motole bezprostředně poté, co se u něj opakovaně objevovalo selhání srdce, které ho ohrožovalo na životě. "Jeli jsme zrovna vyzvednout staršího syna do školní družiny, když Daníček v autosedačce přestal dýchat. Byl jako hadrová panenka," svěřuje se jeho matka. Rodiče mu okamžitě poskytli první pomoc. Do záchrany se zapojil i Martin Pilecký, který šel zrovna okolo.
Po příjezdu záchranky byl chlapec převezen do nemocnice, kde se ho podařilo stabilizovat ve spolupráci ARO a pediatrické kliniky. I přesto se ale u malého Daníka znovu objevila arytmie, která zapříčinila další tří srdeční zástavy s nutností resuscitace.
Příčinou takto vážné poruchy rytmu byly tumory v pravé srdeční komoře. "Bohužel masivní výskyt nádorových ložisek nebylo možné odstranit v takové míře, abychom dostatečně eliminovali riziko opětovné srdeční zástavy. Poruchy rytmu, arytmie, spojené se srdeční zástavou vylučují možnost, že by dítě mohlo být propuštěno domů bez reálného rizika náhlé srdeční smrti. Proto jsme se rozhodli pro implantaci kardioverter - defibrilátoru (tzv. ICD)," vysvětluje primář Kubuš.
Konkrétně se u Daníka jednalo o tumor rhabdomyom, který se ve většině případů objevuje v souvislosti s tuberózní sklerózou, která ale u chlapce v současné době nebyla prokázána. "Tento nádor je u dětí vzácný, ale z těch vzácných nádorů je relativně nejčastější… Výjimečná byla skutečnost, že dosud nikdy jsme neměli dítě s takto ohrožující arytmií ve spojení s rhabdomyomy," doplňuje docent Kubuš.
Čtyři hodiny na sále
Operace zabrala lékařům přibližně čtyři hodiny, během kterých byla nejprve z pravé srdeční komory částečně odstraněna nádorová ložiska a poté mohl být zaveden defibrilátor. Během operace lékaři narazili na mnoho výzev, s nimiž se museli vypořádat. "Defibrilátor má určitý objem a určitou váhu a musí se do toho tělíčka vejít. To byl největší problém," svěřuje se kardiochirurg Petr Bukovský. S tím si nakonec poradili tak, že změnili techniku vložení přístrojku do těla.
Kromě proporcí dítěte, které operaci činily obtížnější, museli lékaři také myslet na to, že tělíčko malého pacienta se bude v nejbližší době rychle zvětšovat, a tak své kroky promýšleli i s přihlédnutím k těmto okolnostem. "V tento moment má čtyři a půl kila, ale během krátké chvíle zdvojnásobí až ztrojnásobí svoji váhu a všechny struktury se od sebe začnou oddalovat," popisuje Bukovský. Operace ale nakonec proběhla v pořádku, a to i díky tomu, že lékaři mohli použít nejmenší dostupný defibrilátor o velikosti 71 x 52 x 10 milimetrů.
"To nejde popsat ani slovy, jak bychom chtěli všem poděkovat, jak ARO, JIP, všem," říká vděčná maminka dvouměsíčního chlapce. I přes velkou náročnost operace se chlapeček rychle zotavuje, dobře se zhojila i operační rána a malý organismus výborně toleroval i nastavenou léčbu. Proto mohl být Daníček po dvou týdnech hospitalizace ve výborném stavu propuštěn do domácí péče.
"Pooperační průběh byl zcela nekomplikovaný. Velice pevně věřím, že se dítě bude v dalším průběhu normálně vyvíjet a všechny situace, které jeho onemocnění do budoucna přinese, všichni včetně chlapečka a jeho rodiny zvládneme," říká primář Kubuš.
I tak ale bude muset být pacient v průběhu následujících let pod důkladným dohledem lékařů. "Dopadlo to úspěšně, Daníček je krásný, směje se… I když vše vypadalo na začátku opravdu dramaticky, šli jsme vlastně nakonec už velmi brzy domů. Úžasná byla i podpora od mojí rodiny. Bez nich bych to určitě nezvládla," dodává šťastně maminka dvouměsíčního miminka.