Praha - Tři měsíce v náhradní péči u příbuzných se dvouleté holčičce v Rokycanech staly osudnými. Dítě podle obvinění policie týrala pětadvacetiletá žena tak, že ho musela minulý týden odvézt záchranka do plzeňské nemocnice. Zranění byla tak vážná, že se holčičku lékařům už nepodařilo zachránit. Minulé pondělí zemřela.
Ženě, která je nyní ve vazbě, hrozí až 12 let vězení. "Soudní pitva prokázala, že příčina úmrtí nezletilé holčičky bylo poranění hlavy, které se neslučovalo se životem. Vrchní komisař si mimo jiné vyžádal znalecké posudky z oboru zdravotnictví odvětví psychologie a psychiatrie obviněné ženy," uvedla rokycanská policejní mluvčí Hana Kroftová.
Podle Kroftové se také nejednalo o jednorázovou záležitost, protože lékaři v nemocnici našli u holčičky i zranění staršího data.
Dvouletá dívka se k manželskému páru z Rokycan dostala společně se svou devítiměsíční sestrou letos v červenci. Rodiče obou dětí se o ně nedokázali postarat - otec má omezenou svéprávnost a matka podle úřadů nezvládala péči.
"Do té doby byla starší dívka v dětském centru ve Strakonicích a mladší v jiném zařízení v Praze. Bratr matky se svou ženou projevili zájem o děti pečovat a soud jim je do předběžné péče svěřil," informovala vedoucí sociálního a zdravotního odboru v Rokycanech Blanka Kohoutová.
V případě, že se najde náhradní pečovatel o děti v rodině, dostává přednost před oficiálními pěstouny či jiným státním zařízením pečujícím o děti v nouzi. Rodinní příslušníci neprocházejí žádnou zvláštní kontrolou, zda jsou schopni se o děti postarat nejen materiálně, ale i po psychické stránce. Prioritou je dostat je co nejdříve k lidem, které znají, a do známého prostředí.
Měli připravené hračky, vše vypadalo v pořádku
"Kontrolu v bytě bratra matky dětí a jeho tehdejší snoubenky jsme provedli poprvé v květnu ještě v Holoubkově, kde bydleli. Měli připravené hračky, vybavení, vše vypadalo v pořádku," popisuje Kohoutová. Podruhé je navštívili v červenci, kdy už pár bydlel v Rokycanech a pečoval o mladší holčičku.
"Obvykle prohlížíme domácnost, jestli mají vybavení, zajištěného pediatra, mluvíme s nimi o tom, jak bude péče probíhat. V tomto případě se zdálo všechno v pořádku," říká Kohoutová. O pár dnů později se do rodiny přestěhovala i dvouletá dívka, také u toho byly pracovnice sociálního odboru a zdálo se jim všechno v pořádku.
"Holčička si hrála, rodina se k ní chovala zcela normálně," popisuje Kohoutová. Nic podezřelého pracovnice nevypozorovaly ani poté, kdy byli manželé dvakrát na úřadě kvůli žádosti o dlouhodobé pěstounství, kterou podali.
U devítiměsíční holčičky policie známky týrání sice nenašla, přesto ji rodině odebrali a péči o ni převzala pěstounka na přechodnou dobu, kterou kraj může využít místo kojeneckého ústavu. Dítě by u ní nemělo být déle než rok. Ve speciální péči o traumatizované dítě jí pomáhá organizace Dobrá rodina, která se na pomoc pěstounům zaměřuje.
Rodina nemá mít automaticky přednost, žádá organizace
Při hledání náhradní péče o děti se jako první zvažuje rodina dítěte. "Samozřejmě pokud se ukáže, že se například prarodiče nebo jiní příbuzní o děti nedokážou postarat, hledá se jiná varianta," popisuje vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče Hana Jamrichová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle Zdeňka Soudného, ředitele organizace Dobrá rodina, automaticky neplatí, že příbuzenská péče je nejlepší, a mělo by se o tom více mluvit. "Měli bychom toto tabuizované téma otevřít. Pokud rodinní pěstouni neprochází takovými testy jako ti nerodinní, měli bychom je více hlídat a pomáhat jim po svěření dítěte do péče," míní Soudný.
Pokud někdo žádá o pěstounskou péči, prochází náročným testováním, které může trvat půl roku až rok. Probíhá šetření v domácnosti, zkoumají se rodinné vztahy, jednotliví členové rodiny, prohlíží se trestní rejstřík, žadatelé musí podstoupit lékařskou prohlídku, navštívit psychologa, který posuzuje motivaci, osobnost. Dále procházejí desítkami hodin kurzů přípravy.
U rodinných příslušníků se předpokládá, že budou schopni se o děti postarat, a pokud si to soud vyloženě nevyžádá, psychologický profil žadatelů se nezkoumá. Loni pečovalo o děti 9 659 rodinných příslušníků a 5 500 cizích osob.
V minulém roce bylo nahlášeno 39 případů týrání dětí v náhradní rodinné péči, ale ne vždy je automaticky agresorem pěstoun. Mohlo k němu dojít například ve škole. Tělesným týráním navíc mohou být také fyzické tresty dětí a nemusí se jednat o trestný čin. "Závažnými případy se zabývá jak ministerstvo, tak krajské úřady. Řešit budeme i případ z Rokycan. Chceme zjistit, kde se stala chyba, jestli v systému, a jak by se jí dalo v budoucnu zabránit," doplnila Jamrichová.
Policie by podrobnosti z vyšetřování mohla mít na začátku příštího týdne.
