Praha - Premiér v demisi Jiří Rusnok nenavrhne vyjmutí Pražského hradu z církevních restitucí jako zákonné opatření. Věc podle něj není tak naléhavá, aby se musel nyní měnit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl, že řešit tuto záležitost bude dost času po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna.

Podle kardinála Dominika Duky budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, zůstanou církevní a objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu pak zůstanou státu.

Vyplynulo to podle hlavy české katolické církve už z dřívějších jednání s prezidentem Milošem Zemanem i jeho předchůdcem Václavem Klausem. Duka to řekl po setkání s premiérem Jiřím Rusnokem.

Podle Duky ministr vnitra Martin Pecina, jehož úřad navrhl vládě vyjmout celý areál Pražského hradu z církevních restitucí, neměl o situaci dostatečné informace.

Vnitro, jehož šéf Martin Pecina kandiduje za Zemanovce, návrh zákonného opatření zdůvodnilo tím, že pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě. Senát by vládní opatření zřejmě schválil.

Ministerstvo uvedlo, že nutnost přijetí zákonného opatření zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky". "Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány," uvedlo vnitro.

Senát by mohl opatření projednávat na schůzi, která už byla svolána na 30. října kvůli volbě Radovana Suchánka ústavním soudcem. Schůze se ale uskuteční až po zvolení nové Sněmovny a bylo kvůli tomu třeba ověřit, zda by Senát ještě mohl zákonná opatření schvalovat.

Vnitro k tomu v návrhu opatření uvedlo, že Senát tuto pravomoc má až do ustavující schůze nové Sněmovny, která má být na konci listopadu.

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí za nevydané nemovitosti také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.