"Daná představení měla vyjadřovat určitou myšlenku, kladla si za cíl
obracet pozornost publika k palčivým tématům současné společnosti, k projevům násilí mezi různými kulturami a náboženstvími, tedy jejich cílem nebylo zasáhnout žalobce ani širší skupinu obyvatelstva (křesťanskou), k níž se žalobci hlásí. Nešlo o samoúčelné, urážlivé a nesnášenlivé jednání," stojí ve verdiktu, jejž Aktuálně prostudovalo.
Nejvyšší soud tak potvrdil závěr dvou nižších instancí, které Dukovu žalobu zamítly. Nejprve jí nevyhověl Městský soud v Brně, v listopadu 2019 pak totožným způsobem rozhodl brněnský krajský soud. Dukovo dovolání měl Nejvyšší soud na stole od dubna loňského roku. Vyřizoval ho senát soudce Roberta Waltra. Rozhodnutí vyhlásil v úterý.
Pražského arcibiskupa a prvního muže české katolické církve urazily dvě divadelní inscenace bosensko-chorvatského autora Olivera Frljiče, které uvedl festival Divadelní svět Brno 2018. Jedna z nich pracuje s výjevem, v němž postava zobrazující Ježíše Krista ubližuje muslimské ženě. Součástí druhé z nich byla felace figuríny představující papeže Jana Pavla II., kterou tvůrci nechají následně oběsit.
Rozumný člověk to musí pochopit
Žalobu podal Duka se svým advokátem Ronaldem Němcem, který se rovněž hlásí ke katolické víře. Inscenace prý nepřípustně zasáhly do jejich svobody náboženského vyznání a důstojnosti. Extrémní divadelní obrazy měly také ublížit dobrému jménu Duky coby primase českého. Omluvu žádali po Národním divadlu Brno, jež zmíněný festival pořádalo. Chtěli ji i po Centru experimentálního divadla, kde inscenace proběhly.
"Nebyl prokázán zásah do práv nějakého přímého poškozeného, jenž by zprostředkovaně mohl zasáhnout žalobce. Mohl-li by za takový zásah být pokládán útok na čest Ježíše Krista a Jana Pavla II., nebyl by objektivně způsobilý způsobit průměrnému občanu České republiky pocity osobního neštěstí," píše dál Nejvyšší soud.
První instance zamítla žalobu na jaře 2019. Mimo jiné uvedla, že k inscenacím se muselo přistupovat se zdravým rozumem. "Divadelní hra netvrdí, že Ježíš znásilnil ženu, tudíž tak nemůže být namístě tvrzení, že jsou žalobci označeni jako věřící náboženství, jež uctívá muže, který znásilňuje ženu. Důstojnost tak nemůže být narušena již z povahy věci. Jde o alegorii, což rozumně uvažující člověk musí pochopit," uvedla.
Na podzim téhož roku podobně argumentoval Krajský soud v Brně. Senát soudce Michala Ryšky mimo jiné dospěl k závěru, že i pro věřící bolestivé scény na divadelní prkna patří. "Víra a tolerance věřících by měly být v rámci demokratické společnosti natolik pevné, aby toto unesli," zmínil předseda odvolacího senátu.
Diskriminace se nekonala
V dovolání Duka namítal třeba to, že tvůrci inscenací jsou muslimové. Nižší soudy tak prý nechránily křesťanskou víru. "Tím jedna skupina obyvatel jednoho náboženství vyvolává ostrý střet s jiným náboženstvím. Muslimové kvůli karikaturám proroka Mohameda v Paříži zabili desítky lidí. Takovéto zobrazení Krista je mnohem vážnější než karikatura proroka Mohameda," psal arcibiskup neúspěšně Nejvyššímu soudu.
"Argumentace nestejnou možností žalobců projevit se urážlivě ve vztahu k islámskému náboženství je nedůvodná - pokud by o to žalobci skutečně měli zájem, nikdo v demokratické společnosti založené na respektu k lidským právům by jim v obdobně pojednané kritice či znevážení symbolů islámu neměl bránit," reagoval soud.
Nejvyšší instance odmítla i výklad obou mužů, že kvůli hrám nemohli vyznávat svou víru. Hlásit se k náboženství muže znásilňujícího ženu prý nebylo možné. "Žalobcům (…) v projevech příslušnosti k jejich náboženství nikdo nebrání, a i kdyby žalovaní mohli v souvislosti s uvedením divadelních her zasáhnout do náboženského cítění žalobců, rozhodně by je tím nemohli vystavit diskriminujícímu zacházení."
Inscenace neurazila všechny věřící
Nejvyšší soud poznamenal, že obsah inscenací zdaleka nevnímali všichni věřící urážlivě jako arcibiskup Duka a jeho advokát. Odkázal třeba na dřívější ohlas teologa a akademika Tomáš Halíka, který je vyhodnotil coby inspirující, jakkoliv provokující podle něj byly. V této souvislosti soud připomněl, že Halík obě hry na rozdíl od arcibiskupa s Němcem viděl.
"Nejúčinnějším nástrojem pro vyjádření rozhořčení žalobce (Duky, pozn. aut.) nad obsahem předmětných her a pro přesvědčení veřejnosti o jejich nevhodnosti by bylo aktivní vyjadřování ve veřejném prostoru, zejména při využití přirozené autority jeho úřadu. I ke skutečně zasvěcené a přesvědčivé roli v takové diskusi by ovšem byla zapotřebí znalost celého obsahu a vyznění her, kterou žalobci nedisponují," uzavřel Nejvyšší soud.
Duka i jeho právní zástupce Ronald Němec společně uvedli, že s verdiktem nesouzní, byť ho respektují. Nadále odmítají údajné znevážení symbolů v inscenacích. "Naše společnost potřebuje jasné mantinely morálky a práva. Žalobci nebrání jen Krista a víru, ale předně společnost jako takovou, kdy žádají, aby zde byl nejen respekt k menšinám, ale k i většinám. Ústavní stížnost žalobci zváží," řekli Aktuálně.cz.
