Praha - Den po rezignaci na funkci v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace odešla vědkyně a senátorka Eva Syková dobrovolně také z pozice šéfky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Mluvčí ústavu Tomáš Staněk řekl, že rada její rozhodnutí přijala. Syková poté řekla, že bude dále v ústavu pokračovat ve vědecké práci.
Tým vědkyně podle pořadu Reportéři ČT nabízel lidem s nevyléčitelnou chorobou ALS účast na experimentální léčbě kmenovými buňkami za úhradu, přestože ze zákona mají mít pacienti účast v klinické studii zdarma.
Vědkyně trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, hlavní snahou bylo pomoci pacientům se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle ní dobré výsledky. Za jednu z příčin současné kauzy považuje všeobecný odpor, který v Česku panuje proti všem novým léčebným metodám a především proti kmenovým buňkám. Chce se také bránit soudně. České televizi řekla, že podá žalobu na poškození dobrého jména, ale neupřesnila, proti komu.
Syková tvrdí, že se žádného neetického jednání nedopustila. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš se ji ale už v úterý rozhodl odvolat, poškodila prý dobré jméno akademie i ústavu. "Nevím, jestli je to za hranou etiky, ale pro mě je to lidsky zcela nepřijatelné," vysvětlil. Aby bylo rozhodnutí ředitele platné, musela ho ještě potvrdit rada ústavu. Ta se měla podruhé sejít ve čtvrtek, Syková, která byla její předsedkyní, ji ale s rozhodnutím předběhla. Po poledni sama oznámila, že ve funkci končí. Rada následně její rezignaci přijala.
Jednání rady bylo podle mluvčího Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. "Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů," poznamenal. Syková se zasedání rady, které trvalo celé dopoledne, neúčastnila.
Informace, které se Syková do médií snaží podávat a vysvětlovat celou kauzu, podle Staňka ukazují, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty. Rada na jednání zároveň ocenila vědeckou práci Sykové i její manažerské schopnosti.
Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle Sykové dobré výsledky. "Tým Ústavu experimentální medicíny pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe," řekla Syková.
Že o dobrovolném odchodu z funkce šéfky uvažuje, uvedla vědkyně ve středu, kdy oznámila rezignaci v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Také tam ji ale už dříve vyzvali k odchodu nejprve místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a po něm také premiér Bohuslav Sobotka.
Syková naopak neuvažuje, že by se vzdala senátorského postu. "Já svoji funkci v Senátu plním dobře, aspoň se to domnívám. Podpořilo mě již dříve písemně kolem 20 senátorů a také si to projednám se senátním klubem, ale myslím, že tam těžko může někdo odvolávat," uvedla ve čtvrtek jednasedmdesátiletá vědkyně. Do Senátu byla zvolena v říjnu 2012 za volební obvod Praha 4 jako nestraník za ČSSD.
Co jsem měla dělat?
Pacienti podle reportáže dostávali nabídku přispět částkou 150 tisíc korun speciálně vytvořené nadaci Buněčná terapie. Několik z nich v reportáži popsalo, že tím byla účast ve studii podmíněna. Podle Sykové ale nešlo o platbu za léčbu, ale o dobrovolné sponzorské dary.
Vědkyně tvrdí, že proti léčbě kmenovými buňkami neustále ostře vystupují některé české lékařské kapacity i vědci, včetně ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího. Ten poslal premiérovi podnět k odvolání Sykové z vládní rady. Ve světě má výzkum kmenových buněk ale podle ní podporu. Syková si proto myslí, že někdo má zájem poškodit její padesátiletou vědeckou kariéru, nebo za tím stojí firemní konkurence.
Neúspěšně prý také několikrát usilovala o jednání na ministerstvu zdravotnictví, jak léčbu financovat. "Oponenti buněčné terapie jdou tak daleko, že nám neschválí granty, které jsou mezinárodně vysoce hodnoceny," poznamenala.
Peníze na klinickou studii poskytuje klinická firma, která je jejím zadavatelem. Pojišťovny na ni nepřispívají, mohou ale dát dary, tak jako firmy. Peníze se tak pro studii získávaly tímto způsobem. Darovali je tak na výzkum i někteří pacienti. "Podpora inovací v nových léčebných metodách je v České republice jen v rovině slov," konstatovala. Stát podle ní nenabízí řešení. Vznikla tak šedá zóna, kdy může pacient přispět darem do nějaké nadace, která následně může přispět firmě čili zadavateli klinické studie.
