Praha - Nehorázně předražený. Tak mluví o nájmu v moderní budově v karlínské Křižíkově ulici nynější vedení ministerstva školství, které po kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu zrevidovalo nájemní smlouvy. "Bylo zahájeno jednání o výrazném snížení pronájmu nebo vypovězení smlouvy," potvrdila deníku Insider mluvčí úřadu Klára Bílá.

Tím však věc pro ministerstvo podle všeho neskončí. "V pátek bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele," dodala mluvčí. Ministr Marcel Chládek už na konci minulého týdne avizoval, že škoda, která vznikla nevýhodným pronájmem, může být až 180 milionů korun.

Podle zprávy NKÚ ze začátku července resort za plochu 3,1 tisíce metrů čtverečních ročně platí více než sedm tisíc korun za metr. Tedy částku blížící se nájmu v nejluxusnějších kancelářích v metropoli. Ministerstvo financí, které si pronajímá kanceláře od soukromé firmy přímo v centru hlavního města, přitom platí jen čtvrtinovou sumu.

Externí prostory začalo ministerstvo hledat v roce 2008 kvůli tomu, že nemělo místo pro úředníky spravující evropské operační programy vzdělávání pro konkurenceschopnost a pro vědu, výzkum a inovace. Těch nyní v Karlíně sedí zhruba 450.

"Mohli jsme zůstat v budově, kde nebyl prostor, a ministerstvo mi v podstatě řeklo: 'Sorry, nějak si to zařiď, my ti je nemáme kde posadit'," popisuje situaci tehdejší vrchní ředitel sekce strukturálních fondů Jan Vitula. Právě on nakonec smlouvu, kterou kritizuje ministerstvo, podepsal.

Nabídky se prověřovaly, cena je i s úpravami

Vitula ovšem deníku Insider nabídl i jiný pohled na nájem, který každý rok státní kasu vyjde na desítky milionů korun. Nejde totiž o "čistý" nájem, ale o dvě položky - částku za samotný pronájem a peníze, které byly vydány v rámci nutných úprav kancelářských prostor, což ve své zprávě konstatují i kontroloři.

"Budova se musela nějak upravit - například bylo třeba udělat nějaké rozvody, natáhnout sítě a podobné věci. Kdybychom se stěhovali do starého domu, tak bych to nemohl vůbec udělat," vysvětluje Vitula, proč volba padla právě na budovu od prestižního španělského architekta Ricarda Bofilla.

"Měli jsme asi dvacet vytipovaných budov, u kterých se posuzovaly nabídky. Tím, že se budova v té době dokončovala, jsme si mohli říct, co jak chceme. A to se všechno následně promítalo do ceny, která byla vyjednaná," říká Vitula s tím, že z fondů nemohl platit potřebné investice.

Jediným řešením tak podle něj bylo "rozpuštění" stavebních úprav do částky, kterou ministerstvo pravidelně majiteli budovy platí a podle smlouvy by ještě dva roky platit mělo.

I po šesti letech od uzavření smlouvy je však Vitula přesvědčený, že vše bylo po právní stránce v pořádku. "Pokud já vím, tak to projednával investiční odbor, který spadal pod jiného náměstka, a právní odbor. Všechno se muselo desetkrát projednat, než se to schválilo," uzavírá současný zastupitel Jihomoravského kraje.

Článek vyšel v pondělí 14. července 2014 v sesterském deníku Insider.