reklama
 
 

Drahoš s Hilšerem mají nejblíže ke Gazdíkovi, vstoupili ke Starostům a nezávislým

18. 10. 2018 11:09
Dlouhé čekání na to, ke komu mají v politice nejblíže bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, skončilo. Oba dva se po vítězství v boji o Senát rozhodli ve čtvrtek před polednem vstoupit ke Starostům a nezávislým.

Praha - Kdo se v minulých měsících zeptal prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Marka Hilšera, ke komu mají v politice nejblíže, mnohokrát slyšel odpověď, že by se neradi hlásili k jedné politické straně nebo nějakému sdružení. Teď, po vítězství v senátních volbách, museli se svou "barvou" na světlo, protože bylo třeba, aby se zařadili do nějakého senátorského klubu - budou v klubu Starostů a nezávislých.

"Rozhodnutí je takové, že vstoupím do klubu STAN," oznámil Hilšer a v zároveň mluvil o tom, jak je pro něj velmi důležité, aby Česko bylo součástí západní Evropy. Po něm promluvil Drahoš, který řekl, že jednal s kluby KDU-ČSL a STAN. "Nakonec, po zvážení všech aspektů, jsem se rozhodl, že vstoupím do klubu Starostů a nezávislých," uvedl Drahoš a dodal, že chce spolupracovat se všemi senátory, kteří sdílejí stejné pohledy na smysl Senátu jako on.

"Chceme s Markem v Senátu prosazovat pozitivní program, česká společnost potřebuje spíš povzbudit než naslouchat strašení některých lidí. Máme být sebevědomá společnost hrdá na svou historii a úspěchy svých lidí," řekl Drahoš. Lidi, kteří straší, označil za obchodníky se strachem. "Pevně doufám, že Senát bude hrází proti tomu, aby tito lidé lacinými, velmi nekorektními argumenty šířili strach, nenávist a rozdělovali společnost," dodal.

Hilšer se podle svých slov rozhodoval mezi STAN, KDU-ČSL a Klubem pro liberální demokracii Senátor 21. "Prošel jsem jednacími kolečky s každým předsedou těchto klubů. Bylo to těžké rozhodování, hodnotově mám s těmito kluby hodně společného, ale když jsem si postavil všechna pro a proti, tak jsem se rozhodl pro klub STAN," uvedl.

Svou volbu vysvětlil mimo jiné tím, že má blízko k poslanci STAN Janu Farskému a bylo pro něj důležité, že STAN má kromě senátorského klubu i poslanecký - což má ale i klub KDU-ČSL. Drahoš svou volbu příliš nevysvětlil, řekl, že rozhodování nebylo jednoduché. "Těch důvodů bylo více, ale jsou spíše subtilní, takže to mohlo  teoreticky dopadnout i opačně," řekl poněkud obecně.  

Největší ambice má Fischer, který klub ještě neoznámil

Drahoš, který vyhrál senátní volby už v prvním kole, podpořil před druhým kolem Hilšera v souboji s kandidátem pirátů Liborem Michálkem. "S Markem Hilšerem jsme si od prezidentské volby vytvořili velmi přátelský vztah. Cením si ho nejen jako vědce a pedagoga, ale také jako člověka jasných morálních postojů. V době, kdy je Senát důležitou pojistkou demokracie, v něm potřebujeme osobnosti, jako je on," sdělil Drahoš, jehož podpořil před druhým kolem prezidentských voleb naopak Hilšer.  

V podobné situaci je také třetí prezidentský kandidát a zároveň nový senátor, Pavel Fischer, který v letech 1995 až 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejdříve jako poradce Václava Havla a poté vedl politický odbor. Také se nehlásil k žádné straně, také musí oznámit klub, ale zatím to odkládá. V politických kuloárech si dělají největší naděje členové ODS, věří, že k nim má nejblíže.

Volbou Hilšera a Drahoše budou nepochybně zklamáni především zástupci klubu KDU-ČSL. Společně se STAN a ODS usilují o další členy, aby mohli dosáhnout na metu největšího senátního klubu, který bude mít právo navrhnout předsedu Senátu. Předseda klubu Senátor 21 Václav Láska ale v tomto týdnu toto "pravidlo" zpochybnil narážkou na to, jak se kluby snaží "ulovit" co nejvíce členů. "Když nejsilnější klub v Senátu vznikne ve volbách ze senátorů, které strana nominovala, má mít takový klub právo na předsedu Senátu. Když však vzniká povolebním naháněním nezávislých kandidátů, letité pravidlo ztrácí smysl," prohlásil. "Přetahovaná" je totiž teď hlavně o ty senátory, kteří nešli do voleb jako kandidáti jedné strany. 

Bude velmi zajímavé sledovat, jak si bude trojice Drahoš-Fischer-Hilšer v politice počínat a jak se kdo z nich dokáže prosadit. Bývalý šéf Akademie věd  Drahoš dříve avizoval, že se chce zaměřit především na problematiku vzdělávání, Hilšer na zdravotnictví. Fischer má největší ambice, hned po konci druhého kola avizoval, že se bude ucházet o post prezidenta i v dalších prezidentských volbách. "Počítám s tím, že za čtyři roky bude Česká republika v jiném světle a bude mít možná úplně jinou agendu než dnes. Sám za sebe ale se chci připravit, aby voliči se mnou mohli počítat," vysvětloval. 

autor: Radek Bartoníček | 18. 10. 2018 11:09

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama