Praha - Naposledy se Národní domobrana, kterou založil veterán ze zahraničních misí Marek Obrtel, pochlubila počtem svých členů letos na konci května. "Náš dar republice k výročí osvobození: 2 475 domobranců působících v 759 obcích ČR! Za 13 týdnů jsme pro ušlechtilou myšlenku dobrovolné obrany domoviny před agresory dokázali získat více občanů, než kolik má po 13 letech Aktivní záloha Armády ČR!“ stojí na facebookových stránkách organizace s téměř sto útvary po celé zemi.
Reportéři HN a Aktuálně.cz se rozhodli ověřit aktivitu jednotlivých buněk a členů domobrany, která chce údajně chránit pořádek v Česku a pozor dávat zejména na přistěhovalce. Pod pseudonymy byli přijati v Praze, Plzni, Pardubicích, Lanškrouně, Jihlavě, Kolíně, Ledči nad Sázavou, Kostelci nad Černými lesy, Pečkách a Českém Brodě.Získali tak seznamy domobranců z těchto měst, sledovali jejich schůzky i facebookové stránky.
Ani na jednom z těchto míst, snad s výjimkou Kolína, ale nic nenasvědčuje tomu, že by vznikla skutečně akční jednotka, která by se pravidelně scházela a cvičila.
Už jsme tady dva
Nejpočetnější buňky jsou podle seznamů, které organizace zasílá každému novému členovi při přijetí, v Pardubicích (25 členů) a na pražském Žižkově (19 členů). Od května se ale nijak nerozrostly. Původní pardubická skupina, která přijala název Pernštejnská garda, se navíc nedostala dál než k několika schůzkám v hospodě a skončila.
"Čus chlapáci! Tož Gardisté se rozpadli? Jak to bude možné, dorazím na nejbližší schůzku. Zatim Česko pro Čechy a nikdy jinak Amen!!!“ napsal 6. července na stránky Národní domobrany Pardubice muž s přezdívkou Chopper Dedek. 16. července přišel domobrancům e-mail od člena Petra Neumanna. "Pánové a dámo, zdravím. Pokud ještě nejste, tak se, prosím, přihlaste na stránku, zatím jen FB, Národní domobrana Pardubice. Měli bychom založit skupiny a začít něco dělat."
Do domobrany může každý
Vyplňte si formulář
Kontrola neexistuje. Stačí vyplnit kontaktní formulář na webových stránkách a počkat na potvrzující mail, který přijde obratem. Po každém 1. a 15. dni v měsíci pak vedení novým členům zasílá mail, ve kterém jsou jména a kontakty, včetně mobilních čísel a mailů na všechny členy z vašeho města. Ty má nový člen oslovit a domluvit si s nimi schůzku. Buď se pak přidá k již založené organizaci, nebo vytvoří novou.
Veterán v čele
Vedení Národní domobrany, které by mělo mít nad členy kontrolu, tvoří bývalý vojenský lékař a veterán několika zahraničních misí Marek Obrtel, ostravská podnikatelka Nela Lisková a etnolog František Krejča.
Výzvu k založení skupiny, které mělo proběhnout minulý pátek v České hospůdce v centru města, však přijali jen dva muži. Několik členů se na Facebooku omluvilo, že mají jiné povinnosti. Výsledek setkání? "Tak jsem dorazil na sraz a něco je špatně. Jsem tady sám," píše Martin Markovics na Facebooku v 19:18. "Tak už jsme tady dva," přidává o pár minut později, čímž zápis z neúspěšné schůze v hostinci, kde byl i reportér HN, končí.
O aktivitě skupiny svědčí i to, že na Facebooku o ní diskutuje jen několik účastníků, z nichž část se vždy omlouvá, že nemá čas, a příspěvky sleduje nanejvýš sedm lidí. Celkem má facebooková skupina devět členů.
Na pražském Žižkově už jsou domobranci o něco dál. Vytvořili skupinu, která si říká Vozová hradba. Ani ona však aktivitou nehýří. "Zatím patrně není co řešit a jsou dovolené, takže zatím nic není v plánu. Jakmile bude něco k řešení, budou všichni, kdo se přihlásili, pozváni," napsala novému členovi domobrankyně Alena ze Žižkova.
Čekejte na mail
V Plzni funguje domobrana pod dvěma názvy. Na webu Národní domobrany se jmenují Švejkovi Plzeňáci, na Facebooku figuruje Domobrana Plzeň. Aktivita jednotky je ale nezřetelná. Když reportér HN zavolal svému plzeňskému lídrovi, co má dělat, když je členem a nic se neděje, dostal následující odpověď. "Taky se mi to nejeví jako východisko. Chci proto během příštího týdne obeslat členy a uspořádat setkání. Rád bych tam pozval také Marka Obrtela, takže zatím čekejte na můj mail," sdělil Daniel Šváb.
Tři muže potom čítají seznamy domobranců v Ledči nad Sázavou a v Lanškrouně. Lanškrounští se podle facebookových stránek až do června snažili jednáním s radnicí a městskou policií o jakousi spolupráci a legalizaci. "Bylo nám však navrhnuto sbírání odpadků, například kolem rybníka, nebo pomáhat na přechodech…" píše v červnu uraženým tónem její zakladatel, který si říká Kedster. V tomtéž posledním příspěvku na stránkách Lanškrounské domobrany pak ohlásil vstup do anonymity.
Na Kolínsku, kde žije zhruba 100 tisíc obyvatel, je registrováno 26 osob ve dvou skupinách pojmenovaných Obrana Národa a České Labe. První působí v Kostelci nad Černými lesy, druhá je přímo v Kolíně. Formují se také skupinky v Pečkách a Českém Brodě, zatím ale nemají víc než pět členů. Kolínská parta, která se několikrát sešla za zavřenými dveřmi v oblíbené pivnici U Vodvárků, si do vedení zvolila dvě ženy – velitelkou je Helena Ociepková a její zástupkyní Viola Raková. "Očekávám příchod všech bez výjimky," napsala ostře v jedné z pozvánek na červencovou schůzi Ociepková. A rovnou varovala, že buňka je připravena zbavit se pasivních kolegů. Prý jen škodí.
V Jihlavě se do domobrany přihlásilo šest lidí. Neděje se však nic. "Konečně chce někdo něco dělat. Kontaktoval jsem všechny a ozval se mi pouze Jarda Stoklásek a v podstatě mě označil za pako, že se chci scházet a držet se pokynů z dopisu," napsal reportérovi Milan Křikava. Blízká buňka Mistr Jan Hus, která má působit v Havlíčkově Brodě, na maily nového člena nereagovala.
Zkušenosti tak ukazují, že Národní domobrana se ani zdaleka nepřiblížila masové organizaci a skutečný počet členů je mnohonásobně nižší, než šéfové uvádějí. Možnost, že by se její členové geniálně kryli a využívali fiktivní facebookové stránky či odesílali zavádějící maily, považuje za velmi nepravděpodobnou bývalý šéf vojenské kontrarozvědky Andor Šándor.
Lídři nezvládají velení
"Na některé lídry jsem se sám díval a rozhodně nepůsobí dojmem, že by pracovali v utajení a podobně zvládli řídit lidi pod sebou. Někteří jsou sice bývalí vojáci, ale žádné závratné kariéry nedosáhli. Chyběly jim předpoklady a to si nesou i dál," míní Šándor. Podobně uvažuje i bezpečnostní expert František Šulc. "Žádných dokonalých mimikry ani organizace nejspíš nejsou schopni. O tom, že to nefunguje, svědčí i fakt, že nejsou nikde vidět. Neprojdou městy, nepochlubí se fotografiemi," řekl.
Podle obou to ale neznamená, že by stát neměl organizaci věnovat pozornost. "Mohou se tam sejít frustrovaní jedinci a být nakonec nebezpeční. K nějaké hloupé akci stačí pár lidí, policie a tajné služby by je měly sledovat," míní Šulc.
Jeden z představitelů Národní domobrany, etnolog František Krejča, popírá, že by organizace stagnovala. "Na mrtvém bodě určitě nejsme, rozvíjíme se dál. I když je pravda, že některé buňky jsou aktivnější a jiné pasivnější. Nemáme zájem vystavovat naše členy zájmu různých státních orgánů, proto se může zdát, že nejsme vidět," uvedl.
