Praha - Demonstrace na podporu prezidenta Miloše Zemana, která se konala loni 17. listopadu na pražském Albertově, se zúčastnili i zástupci zahraničních protiimigračních uskupení nebo paramilitantní skupiny Českoslovenští vojáci v záloze. Ti se zapojili i do následné demonstrace krajně pravicové strany Národní demokracie, která vyústila v pochod k úřadu vlády a potyčky s policií. Uvádí to zpráva o extremismu za poslední loňské čtvrtletí, kterou zveřejnil na webu odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Zástupci Československých vojáků v záloze na demonstraci Národní demokracie vyzvali k zakládání oddílů domobran a vyjádřili ochotu se podílet na "metodickém vedení", uvádí zpráva. Koncem listopadu ale podle ní na vedení tohoto uskupení rezignoval jeho vrchní velitel Marek Obrtel a skupina, jejímž společným jmenovatelem je odmítání členství ČR v NATO nebo sympatie s politikou Ruské federace, "je v současnosti spíše nefunkční".
Extremisté v Česku loni podle ministerstva vnitra uspořádali 323 akcí, což bylo o 44 víc než v roce 2014. Hlavním tématem byla migrace, na němž chtěli získat nové stoupence zástupci krajní pravice a populistů. Počet extremistických trestných činů naopak loni meziročně mírně klesl o 26 na 175.
Mobilizační téma: migrace
Levicoví extremisté loni podle údajů z čtvrtletních zpráv o extremismu uspořádali 144 akcí, pravicoví extremisté 119 a populisté 60. Projevy na demonstracích se podle vnitra po celý rok příliš neměnily. "Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců," uvedlo ministerstvo vnitra.
U krajní pravice se prý také stále častěji objevovala více či méně početná podpora a propagace politiky Ruska a prezidenta Vladimira Putina. Podle vnitra na krajní pravici nadále stagnovala role Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejíž pozice atakovala Národní demokracie.
"Národní demokraté, jakožto relativně nový subjekt tuzemské mimoparlamentní scény, sázeli na to, že jejich vazby na extremistickou scénu nejsou širší veřejnosti dosud příliš známé," stojí v aktuální zprávě o extremismu. U krajní pravice také podle vnitra stagnuje neonacistický proud, zároveň se tato část politického spektra posouvá blíže k populistům. Tento směr představuje právě Národní demokracie.
Na krajně levicové scéně podle vnitra dominuje anarchistické hnutí, které se naopak zaměřovalo na dobrovolnickou činnost, sbírky na pomoc uprchlíkům a protesty proti jejich odpůrcům. Na straně populistických, protiislámských a protiimigračních subjektů byl podle analýz nejvýznamnějším uskupením Blok proti islámu, který úzce spolupracuje s parlamentním Úsvitem - Národní koalicí.
Policistům se loni podle zprávy vnitra podařilo vyřešit 114 ze 175 extremistických případů. Nejčastějším trestným činem byla ve 100 případech podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Na trestných činech se podílelo 154 pachatelů.
Nejčastěji museli detektivové řešit extremistickou kriminalitu v Moravskoslezském kraji (26), Praze (24) a Středočeském kraji (20). Nejméně práce naopak měli kriminalisté v Pardubickém kraji, na Vysočině či v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. V těchto regionech se za loňský rok stalo od žádného do sedmi případů.
