Vaše Svatosti, vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi, abych Vás při této zcela mimořádné příležitosti přivítal ve Španělském sále Pražského hradu, v tomto symbolu tisícileté české státnosti.
Pozval jsem významné představitele ze všech oblastí společenského, náboženského, hospodářského, akademického a kulturního života naší země na setkání s hlavou Vatikánského státu a katolické církve, s Jeho Svatostí papežem Benediktem XVI., který přijel do České republiky na státní návštěvu a pastorační cestu na pozvání mé a na pozvání České biskupské konference. Dnes odpoledne jsme spolu hovořili jak o dvoustranných vztazích mezi Vatikánem a Českou republikou, tak o otázkách obecnějších, přesahujících rámec aktuálních politických a pouze bilaterálních témat. Navázali jsme na setkání, které jsme měli v květnu letošního roku ve Vatikánu.
Stejně jako veřejnost na celém světě, i my známe našeho dnešního hosta nejen jako charismatického představitele katolické církve a významného politika, ale rovněž jako mimořádného a v akademickém světě uznávaného myslitele, filosofa a spisovatele. Jeho rozsáhlé dílo již dnes patří mezi trvalé hodnoty nejen v teologii, ale mělo a má významný vliv i na další obory společenských věd.
Na řadu otázek současného světa máme podobné názory, i když při tom vycházíme z rozdílných zkušeností, z jiného vědeckého zázemí i světonázorové orientace. Za sebe mohu říci, že sdílím obavy z nebezpečí rozpadu tradičních hodnot naší civilizace a z lehkomyslné relativizace jejích elementárních stavebních kamenů.
Šířící se lidská pýcha, vedoucí k nebezpečné sociálně-inženýrské aktivitě mnoha našich současníků, masivní mediální manipulace, vydávající různé nepřirozené výstřelky za pokrok, degradace modelu klasické rodiny či pokusy o zneužití objevů přírodních věd, to vše jsou varovné signály.
Přitom to byla zejména tato pýcha, toto přesvědčení o lidské všemocnosti, co v nedávné minulosti přineslo zvláště našemu kontinentu tolik utrpení. Učit se z historie je naší společnou povinností. Právě v tom je příspěvek Jeho Svatosti, papeže Benedikta XVI., zcela mimořádný.
Jeho současná návštěva v České republice má mnoho symbolických znaků. To, že vede do srdce středoevropského regionu právě v době, kdy si připomínáme dvacet let od zhroucení totalitního komunistického režimu a od začátku obnovování svobodných demokratických poměrů, je bezpochyby symbolem nejvýznamnějším. Byly to právě tyto dramatické události před dvěma desetiletími, které i u nás opětovně otevřely možnost pro svobodnou individuální existenci nás všech, které obnovily podmínky pro autentický duchovní život a které církvím vrátily prostor pro jejich nikým a ničím neomezovanou bohoslužebnou, sociální a společenskou roli, kterou předchozí režim tvrdě a často i velmi krutě potlačoval.
Vaše Svatosti,
neskrývám potěšení z toho, že je to právě naše země, kterou jste si pro svou cestu v tyto významné dny zvolil. Vím, že České republice, její složité historii, jejím bohatým kulturním a duchovním tradicím i jejím lidem rozumíte, a to nejen proto, že pocházíte ze země našeho velkého a významného souseda, s nímž nás pojí staleté vztahy.
Vaše Svatosti,
těší mne, že se s Vámi zde dnes mohou setkat významní představitelé z nejrůznějších oblastí života naší země. Jsem rád, že se příležitosti osobně Vás poznat dostane také dalším tisícům našich spoluobčanů při Vaší cestě do moravské metropole Brna a do historické Staré Boleslavi.
Vím, že jste milovník a znalec klasické hudby i českých skladatelů. Přijměte jako malý dárek vystoupení České filharmonie, která nyní přednese Te Deum od Antonína Dvořáka.
Vaše Svatosti,
dovolte mi, abych jménem všech přítomných ještě jednou vyjádřil radost, že jste tady s námi.
