Děkuji za pozvání na Váš kongres. Do Vašeho jednání nehodlám nijak explicitně zasahovat, a proto budu velmi stručný. Něco zásadního však říci musím, něco, kvůli čemu jsem se po delším zvažování nakonec rozhodl pozvání na Váš kongres přijmout.

Již delší dobu je pro mne nemalým problémem identifikovat se s celou řadou postojů, které Občanská demokratická strana, nebo přesněji řečeno, její vedení, zastává. Když říkám delší dobu, nemyslím tím necelé poslední dva měsíce, tedy od oněch - pro ODS - tak katastrofálně prohraných krajských a senátních voleb.

Nakolik si současné směřování ODS přeje či nepřeje její dnešní členská základna a nakolik to pro ODS ve středním a dlouhém období bude dobré nebo špatné, hodnotit nechci a nebudu. To mně nepřísluší. Tomu se - předpokládám - bude věnovat Váš kongres. Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl.

Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. Bylo to  v posledním období  přítěží pro Vás, ale - musím se přiznat - i pro mne. Považuji to vůči ODS za gesto vstřícné. Neberte, prosím, toto mé rozhodnutí jako projev nevraživosti či nekonstruktivnosti.

Dobře vím, že někteří z Vás výrazně přispěli k mému zvolení prezidentem republiky. Stejně tak dobře víte Vy, že já se nezměním a že se i nadále budu řídit myšlenkami, které ode mne již dlouho znáte, myšlenkami, které jsem se snažil do ODS přinášet a jimž jsem se v ODS, i díky mnohým z Vás, naučil.

Přeji Vašemu jednání úspěch, ale domnívám se, že to vyžaduje udělat něco zásadního. Je jen na Vás, abyste si dobře zvolili další cestu tak, aby to bylo ku prospěchu nejen Vaší straně, ale i České republice.

Dovolte mi, abych z tohoto místa naposledy řekl: děkuji Vám za pozornost.