Cenu získal dnes v Londýně Ladislav Rob z ústavu jaderné fyziky Univerzity Karlovy. Vedoucímu skupiny, jejíž je Rob součástí, ji předal slovinský eurokomisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik.

Jediný finalista z nových členských zemí EU

Český vědec je jako jediný z desítky nových členských zemí EU mezi oceněnými finalisty letošní Descartesovy ceny, kterou Evropská komise každoročně odměňuje nejlepší počiny na poli vědeckého výzkumu.

Ladislav Rob nezískal za "revoluční poznatky o vzdálených končinách vesmíru" hlavní cenu, jež se uděluje pěti finalistům, kteří si mezi sebou rozdělí milion eur, ale je mezi dalšími pěti, které se EK rozhodla ocenit šeky po 30.000 eurech.

Mezinárodní tým zkoumá vzdálený vesmír

Ladislava Roba pracuje v mezinárodním týmu, jejímž vedoucím je Heinrich Volk z německého Institutu Maxe Plancka pro jadernou fyziku a který spolupracuje s dalšími mezinárodními týmy. Vědci využívají teleskopy a počítačové středisko v namibijské poušti, aby odhalovali odlehlé hvězdy kolem centra naší galaxie.

"Gamazáření, které z hvězd vychází, umožňuje rozpoznat řadu jejich vlastností," říká a dodává: "Záření totiž letí k Zemi až stovky miliónů let, takže nám mimo jiné přináší informace o tom, jak se v takto dávné minulosti vyvíjel vesmír." 

Rob se mimo jiné zasloužil o koncepci zrcadel pro tyto teleskopy a zajistil jejich výrobu v České republice. Loni začaly v Namibii pracovat první čtyři teleskopy. Jsou rozmístěné tak, aby mohly sledovat takzvané Čerenkovovo záření z různých úhlů. Díky tomu je pak možné určit původní směr k objektu, z něhož kosmické záření přilétává.

Teleskopy sledují stejné záření jako obseravtoř Pierra Augera v Argentině. Tento projekt v Namibii však sjeduje jen jeho průlet atmosférou.