Chládek nemá peníze na školskou novelu, plán se odkládá

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 5. 2014 12:00
Původně je měl ministr školství získat z reformy financování regionálního školství. Jenomže ta nevznikla.
Marcel Chládek
Marcel Chládek | Foto: ČTK

Praha - Byl to jediný bod novely školského zákona, na kterém se bez problémů shodla celá odborná veřejnost. Školy, které se ujmou postižených dětí či těch bez předškolní průpravy, měly dostat peníze navíc.

Přesto se návrh odkládá. Pokud vůbec, vejde v platnost až začátkem roku 2017.

Vedení resortu totiž zjistilo, že nemá na opatření peníze. Hledat je teprve bude, a to v rámci reformy financování regionálního školství. A ta ještě nemá ani základní obrysy.

Nejdřív za dva roky

"Účinnost té části zákona, která řeší problematiku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, se bude odkládat. Opatření bude platit až od ledna 2017. Mezitím bude muset proběhnout reforma financování regionálního školství," potvrdil Aktuálně.cz Ferdinand Hrdlička z vládní Agentury pro sociální začleňování, která se na tvorbě novely podílela.

Podle mluvčí ministerstva školství Kláry Bílé nejde o nový odklad, ale o plánovaný krok. "S odkladem návrhu se počítalo už loni a jeho důvodem je to, aby se školy stihly připravit na tuto změnu," vysvětlila Bílá. Podle ministerstva se posunuje účinnost některých paragrafů novely. "Novela školského zákona se navíc bude teprve na podzim projednávat ve sněmovně a Senátu," upozornila Bílá.

Pokud jde o financování nově pojaté podpory postižených dětí, již dříve mluvčí ministerstva Aktuálně.cz sdělila, že by se na ni měly použít stávající finanční prostředky, které se ale v souvislosti s reformou financování regionálního školství budou rozdělovat jinak.

"Bojím se, aby to mezitím nezměnili, nebo neshodili ze stolu," vyjadřuje přesto František Hrdlička obavy o osud plánované změny.

Reforma financování? Vlastně žádná není

Reforma, která měla novému opatření předcházet a nastavit nová pravidla přerozdělování peněz školám, je totiž teprve v plenkách.

"Vlastně vůbec žádná není. Teprve se chystá. Na světě je sotva rámcový plán, nad kterým teď ministerstvo sedí," popisuje stav klíčové změny členka sněmovního školského výboru Vlasta Bohdalová (ČSSD).

Ministerstvo ji přitom mělo dávno mít. "Pan ministr měl nejdřív udělat tuto inventuru a zjistit, kolik chybí peněz a kde je vzít. A teprve potom měl prosazovat něco dalšího," zkritizovala svého stranického kolegu a šéfa resortu školství Marcela Chládka (ČSSD).

Ministerstvo financí totiž s žádným mimořádným navýšením školského rozpočtu nepočítá. Chládkovi nepošle ani korunu navíc. "Návrh státního rozpočtu na rok 2015 je sice ve fázi příprav, proto prozatím nelze nic předjímat, nicméně zmiňovaná novela by dle materiálů ministerstva školství neměla mít dopad na celkový objem prostředků v této oblasti," uvedla k tomu Tereza Peprníková z tiskového odboru ministerstva financí.

Měla zmizet diskriminace

Novela školského zákona měla původně odstranit diskriminaci dětí se zdravotním či sociálním hendikepem. 

Ministerstvo totiž chtělo těmto žákům přispět na speciální výuku v běžné škole. Zařízením, která by se takových dětí ujala, mělo poslat třeba peníze na asistenta či pomůcku.

Prostředky mohly čerpat všechny školy – běžné, praktické i speciální. Doposud měly na peníze nárok jen školy praktické a speciální. Ty obyčejné proto nemají motivaci děti s problémem přijmout.

Peníze na hendikepované měla najít reforma

Na podobné opatření by ale musel resort školství najít podle propočtů Open Society Fund kolem 300 milionů korun. A to ještě v případě, že by se počet sociálně vyloučených dětí dramaticky nezvyšoval.

Novele školského zákona proto měla původně předcházet reforma financování regionálního školství. Ta zase měla odstranit nerovnost ve vyplácení peněz školám. Všechny měly začít nově dostávat stejně - podle předem daných tabulek.

Nyní jsou mezi rozpočty škol obrovské rozdíly, podle České školní inspekce dokonce až šestnáctinásobné. Některé obce si totiž snaží školu udržet za každou cenu a na provoz jí vydatně přispívají.

Změna v nedohlednu

Jenomže reforma financování je v nedohlednu. O jednu už se pokoušel Chládkův předchůdce Josef Dobeš (VV) a narazil. Proti se ostře postavil Svaz obcí a měst. "Starostové si spočítali, že pokud budou školy dostávat stejně, řada z nich nepřežije," vysvětluje místopředsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).

Ministr školství Marcel Chládek svou vlastní vizi zatím nepředstavil.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy