Praha - Pokud chtějí Češi od Evropské unie šest miliard euro na dopravní stavby, musí do konce roku Brusel přesvědčit, jaké dálnice a železnice chtějí stavět a proč je to pro další rozvoj země nezbytné.
Jménem České republiky vyjednává o evropských dotacích do dopravy Petr Moos, bývalý ministr a současný děkan dopravní fakulty ČVUT.
Dohoda nyní vázne na čtyřech konfliktních stavbách dálnic: jak posílit spojení Čech s Moravou, jak připojit na dálniční síť jižní Čechy, kudy vést severozápadní část pražského okruhu a jak spojit Moravu s Rakouskem.
Rozhodnout, kde jsou skutečné priority silniční dopravy, musí vláda, která pak pošle své stanovisko Evropské komise.
Petr Moos věří, že se termíny podaří splnit: "Ministerstvo dopravy přislíbilo priority připravit, tak se s nimi určitě v dohledné době setkáme. Ale priority už byly stanoveny, i když v širším měřítku. V operačním programu Doprava byly vyjmenovány velké stavby, pro které chceme získat podporu z Evropské komise Je tam tzv. indikativní seznam, ze kterého je možné vybírat."
A: V Česku jsou plány na velké množství dopravních staveb. A říci priority, to znamená označit stavby nezbytné k tomu, aby se vystavěla páteřní síť dálnic. Ty ostatní je třeba odložit. Je už jasné, jak by měla páteřní síť vypadat?
Česká republika potřebuje páteřní síť, která je méně citlivá na poruchy vlivem nehod nebo rekonstrukcí. Proto souhlasím s názory odborníků, že je třeba urychleně dokončit pražský okruh a urychleně dokončit alternativu k dálnici D1 do Brna, která by byla tvořena dálnicí D11 a silnicí R 35 směrem na Olomouc. Je třeba urychleně propojit všechny kraje a aglomerace, aby měly přístup k dálniční síti. Mezi priority jsou zařazeny i ty stavby, ke kterým jsme se zavázali v rámci transevropské sítě.
Proto je třeba uvažovat o propojení do Polska a o výstavbě dálnice D3, aby bylo propojení sever-jih. Je třeba urychleně dokončit D8, aby bylo propojení s Německem.
PROJEĎTE SE PO ČESKÝCH DÁLNICÍCH
R35 je hlavní priorita
A: Už se nepočítá s rozšířením D1, ale měla by být dokončena R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí?
S rozšířením D1 se počítá, ovšem nevidíme to jako tak velkou prioritu ze systémových důvodů. Aby páteřní systém komunikací fungoval, musí být k D1 alternativa. Samozřejmě pokud nebudou dojednány všechny podmínky přípravy prioritních staveb, tak je třeba hledat náhradní možnosti výstavby. V tomto případě by mělo pokračovat rozšiřování D1.
A: U dálnice do jižních Čech se stále mluví o dvou variantách spojení na České Budějovice. První je D3 přes Tábor a druhá D4 přes Písek. Tam se do konce roku rozhodne?
Byla jednání s jihočeským hejtmanem o trase D3, aby co nejméně ovlivnila přírodní podmínky. Tedy na stole je tato priorita.
A: I v tomto případě se rozhodne?
Do konce roku určitě, protože bychom rádi některé stavby dostali i do operačního programu.
Kolem Prahy přes Suchdol
A: Konfliktním místem je i severní část pražského okruhu, kde se vede spor, jestli se most přes Vltavu povede víc na jih přes Suchdol, anebo severněji mezi Řeží a Libčicemi. Také se rozhodnete?
Vzhledem k tomu, že je na stavbu vázáno čerpání evropských peněz, tak předpokládáme, že na severovýchodní části pražského okruhu nevzniknou další pochybnosti proti stávajícímu řešení, kterým je jižní varianta. Chápeme enviromentalisty, kteří v tom vidí zásah do území u Chaber a Březiněvsi, ale severní varianta má významnější nevýhody. Pro řidiče je méně atraktivní, takže by byla nevyužita. Navíc její cena je složena nejen ze samotných nákladů na severní variantu, ale i z ceny rozšíření dálnice D8 a návazných komunikací. Bylo by dobré, aby jižní varianta už zůstala zafixována bez pochybností. Také proto, aby nezpochybňovala naše stanovisko vůči Bruselu. Kdybychom teď začali volit jiné varianty, tak stoprocentně přijdeme o možnost podpořit stavby z evropských fondů, protože bychom nesplnili termín stavět v letech 2007-2013.
A: Rozhoduje se také mezi dvěma variantami spojení Moravy a Rakouska. První možností je postavit rychlostní silnici z Pohořelic přes Mikulov, druhou, zřejmě úspornější cestou je obchvat Břeclavi. Tam už je také rozhodnuto?
To je ještě v řešení. Jsou tam otázky kolem pozemků. Musíme vzít variantu, která je schůdná v období 2007-2013. Vzhledem k tomu, že je to podpora v infrastruktuře, která už nebude nikdy opakována, je povinností státu upravit své plány, aby fondy maximálně využil.
Silniční páteř do roku 2015
A: Pokud se tedy česká vláda rozhodne a Brusel to akceptuje, dokončí se všechny zmíněné stavby do roku 2013?
Máme tam ještě toleranci dalších dvou let, takže je velká naděje, že se termín splní. S nasazením finančních prostředků a s nasazením úsilí stavebních dodavatelů tím můžeme naší republice hodně pomoci.
A: Kde je hlavní problém debaty o prioritách? Už je vidět určité zpoždění, když vláda nesplní plán a neprojedná priority do konce srpna a když jednání v Bruselu se stále odkládají.
Mezi hlavní kritéria patří požadavek, do jaké míry stavba zapadá do páteřního dopravního systému, aby byl funkční méně citlivý na poruchy než dosud.
A: Tím myslíte například možnost, aby se v případě havárie na D1 dalo jet přes R35?
Například. Nebo na moravské části dálniční sítě vidíme, jak je obrovsky citlivá komunikace z Brna na Olomouc, kolik je tam nehod. Nemyslíme si, že by Česká republika měla dát zelenou bláznivému stavění betonových lobbyistů, to v žádném případě, ale potřebujeme dát dohromady smysluplnou dopravní síť. Druhá priorita je dána stavební připraveností. Víme, že máme peníze do roku 2013. A když vidíme, že některé, byť třeba strašně důležitá stavební díla nejsou dostatečně připravena, tak je nemůžeme do seznamu zařadit nyní, abychom nevytvořili rizika při čerpání peněz. První kritérium jde ruku v ruce s třetí kritériem, to je vliv na životní prostředí. Pochopitelně nechceme zničit necitlivým zásahem krásné územní celky. Přírodní prostředí je to nejcennější, co člověk vlastně má. Chceme vidět výstavbu dálnic jako ekologické stavby. Nulové řešení, které je také některými experty nabízeno, vede k tomu, že roste doprava v nevhodných podmínkách. Vidíme pak kamióny, jak se pohybují v nevětraných údolích a ničí přírodu podstatně víc, než dobře provedená dálniční stavba.
V souladu s přírodou
A: Podle vás jsou tedy dva základní problémy v přípravě priorit? První je technická otázka, jak jde důležité stavby uskutečnit v šesti nebo osmi letech. Vedle toho je politický spor mezi názory, že je třeba stavět dálnice a že je třeba chránit přírodu.
Nejde o politický, ale technicko-ekonomický-ekologický problém. Jestliže chceme zachovat mobilitu a ekonomický rozvoj země, tak bychom si neměli stavět překážky, ale hledat řešení. Když vedeme dálnici určitým úsekem krajiny, tak musíme stavbu volit tak, aby byla vstřícná k životnímu prostředí. Když si dnes vezmete dálnici D11 do Hradce Králové, ty krásné biokoridory a celkový vzhled, je to v souladu. Potřebujeme spolupracovat s ministerstvem životního prostředí. Doprava a životní prostředí jsou v rámci evropských dotací jedním podporovaným cílem.
A: To znamená, že priority dálniční sítě budou do konce roku stanoveny jednak v dohodě odborníků s Bruselem, jednak na úrovni vlády?
Ano.
