Nikdy předtím, ani potom, nedošlo na stavbě patřící státu k větším škodám, jaké nastaly krátce po půlnoci 7. června 2013. U Prackovic nad Labem na Litoměřicku se utrhlo 400 tisíc metrů krychlových zeminy. Kilometr čtvereční půdy zavalil 200 metrů rozestavěné dálnice D8, zničil také stejně dlouhý úsek železniční tratě mezi Lovosicemi a Radejčínem.
Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic kvůli přírodní kalamitě žalovaly těžební firmu Kámen Zbraslav, jež nad autostrádou provozuje kamenolom. Půda se podle státních organizací pohnula kvůli jeho činnosti. Celkem si řekly o odškodnění 1,037 miliardy korun. Letos v červnu dospěl spor po šesti letech k rozsudku.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Michala Dostálová částečně přisvědčila verzi státu. Ačkoliv aktivita podniku Kámen Zbraslav nebyla hlavní příčinou závalu, podíl na něm podle ní měla. Těžařská firma má proto uhradit desetinu žádané částky. Současně však jasně uvedla, že sesuv byl důsledkem špatného způsobu stavby dálnice a neschopnosti státu reagovat na povětrnostní podmínky.
Zásadní příčiny: srážky a zářez dálnice
"Zásadní příčinou byly nadměrné srážky. Jejich infiltrace do svahu a zejména prostoru lomu vedla ke zvýšení úrovně hladiny podzemní vody, jejíž sledování bylo úkolem stavitele. Úroveň hladiny spodní vody před zahájením stavby dálnice a ani v jejím průběhu nebyla zjišťována a stavitel vycházel z pouhého předpokladu o její úrovni," píše soudkyně v rozsudku.
Kámen Zbraslav úroveň spodní vody v důsledku srážek nesledoval, protože to nebylo jeho povinností. V tomto ohledu naopak soudkyně ukázala na Ředitelství silnic a dálnic. "Žalobce (ŘSD - pozn. aut.) mohl a měl při své činnosti škodlivému následku, způsobenému především přírodním živlem, včas předejít," uvádí. Podle ní mělo ředitelství přerušit stavební práce a svah odvodnit. Nic z toho však neudělalo.
Druhé základní selhání spočívalo v tom, že se stát rozhodl umístit dálnici právě v tomto území. Takzvaný zářez autostrády provedlo Ředitelství silnic a dálnic do nestabilního prostředí, v němž nejméně tři roky před závalem docházelo k dílčím malým sesuvům. Půda se v červnu 2013 pohnula právě v místě, kde se dálnice "zakusovala" do terénu.
Sanace za půl miliardy a jeden pruh dálnice
- Sesunutá zemina se začala z místa odstraňovat v listopadu 2014, první etapa odtěžení vyšla na 70 milionů korun. V září 2015 pokračovala akce druhou etapou, která přišla na 400 milionů korun.
- Poslední dostavěný úsek dálnice D8 (Lovosice - Řehlovice) se zprovoznil 17. prosince 2016. Kvůli nestabilnímu podloží a pokračujícím zajišťovacím pracím se ale v úseku jezdilo jedním pruhem, kompletní provoz bez omezení začal 20. září 2017.
"O tom, že dané území je porušeno různými typy svahových deformací, bylo v době zahájení stavebních prací na D8 velmi dobře známo, a přesto započaly práce v neošetřeném svahu. Zářez neměl být proveden tak, jak byl, navíc nebylo tvrzeno ani doloženo, že by průzkum či projekt stavby reflektoval existenci a činnost lomu," stojí ve verdiktu.
Deset procent náhrady škody
Soudkyně Dvořáková rozhodla na základě revizního posudku, jejž vypracoval Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Strany sporu předtím dodaly soudu 21 expertiz. Z intepretace revizní analýzy soudkyní vzešlo, kromě určení chyb ze strany Ředitelství silnic a dálnic, že na objemu závalu se podepsala také činnost lomu.
"Zatížení horní hrany svahu odvalem, sutí a deponií lomu sice nevyvolalo sesuv, avšak je jednoznačné, že suť svou hmotností při sesuvu na staveniště a na železnici přispěla na škodlivém výsledku, tedy se podílely na konečném poškození stavby dálnice a na poškození železniční tratě v daném úseku, které je třeba odstranit," uvedla soudkyně.
VIDEO: Animace sesuvu
V řízení se přitom nepodařilo prokázat, kolik sutě se na horní hranu svahu dostalo vlivem těžby a kolik jí vzniklo přirozeným procesem v průběhu času. Přesto její celý objem soudkyně přiřkla coby odpovědnost lomu. Na základě toho určila, že Kámen Zbraslav má ve prospěch ŘSD a Správy železnic uhradit dohromady 103,7 milionu korun.
"Soud dovodil závěr o míře odpovědnosti žalovaného na základě úvahy o rozsahu sesutého materiálu připadajícího na žalovaného v poměru k celkovému množství sesutého svahu, jak vyplývá zejména z fotodokumentace ve spise," uzavřela soudkyně Dvořáková.
"Naprosté zproštění mého klienta"
Jak Aktuálně.cz potvrdila Markéta Fikoczková, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, kde se případ vyřizoval, Kámen Zbraslav, Ředitelství silnic i dálnic a Správa železnic se proti rozsudku odvolaly. Pravomocně může uzavřít spor Městský soud v Praze, jenž dostal spis na stůl v druhé polovině září. Kdy nařídí jednání, zatím není jasné.
"Zejména pak argumentem podaného odvolání je skutečnost, že odůvodnění rozsudku stanovuje příčinu sesuvu v pochybeních a chybných krocích zhotovitele v takové míře, že ani nevytváří základ pro stanovení maximálně deseti procent spoluodpovědnosti klienta. Naopak, zjištění soudu svědčí pro naprosté zproštění odpovědnosti klienta," řekl Aktuálně.cz advokát firmy Kámen Zbraslav Pavel Sedláček.
Ředitelství silnic a dálnic navzdory dotazu Aktuálně.cz důvod svého odvolání neuvedlo. Správa železnic odvolání vysvětlila tím, že soudkyně plně nerespektovala závěry revizního posudku. "Ten označil činnost lomu za hlavní a současně iniciační příčinu sesuvu," řekl Aktuálně.cz mluvčí správy David Gavenda. Nic takového však z analýzy neplyne.
