"Dé jednička" má hned několik primátů: je nejstarší, nejdelší, nejvytíženější i nejnebezpečnější dálniční komunikací na území České republiky. A navíc už 25 let spojuje pražskou a moravskou metropoli.
Poslední zprovozněnou částí dálnice mezi českou a moravskou metropolí se 8. listopadu 1980 stal 20,7 kilometru dlouhý úsek Humpolec - Pávov.
Od tohoto okamžiku mohli motoristé využívat celou trasu dálnice z Prahy do Brna, kde na ni navazovala čerstvě dokončená dálnice D2, vedoucí do slovenské Bratislavy.
Do Brna? Přes Kutnou Horu
Stalo se tak po více než devíti letech od otevření prvního, 21 kilometrů dlouhého úseku z Prahy do Mirošovic.
Ten byl uveden do provozu 12. července 1971; z Prahy do Brna se ale muselo ještě několik let jezdit přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.
Výstavba úseku Humpolec - Pávov mezi 91. a 112. kilometrem D1 začala v červnu 1976. Na 104. kilometru zde dálnice stoupá do nadmořské výšky 655 metrů, nejvíce na celé její trase. Součástí úseku jsou i dvě velká odpočívadla - Mikulášov a Pávov.
Původní záměr socialistického plánování, postavit dálniční koridor Praha-Brno-Bratislava do roku 1975, nevyšel. Oproti ostatním dálnicím v republice však bylo zpoždění zanedbatelné.
ČSSR: dálnice budou v roce 1990
Stejný plán totiž předpokládal dokončení celé dálniční sítě v socialistickém Československu do roku 1990.
Skutečnost je jiná. Letos 24. října byl otevřen nový 17,5 kilometru dlouhý úsek z Vyškova do Vrchoslavic, čímž se nejstarší česká dálnice prodloužila téměř o osm procent na celkem 247,5 kilometru.
Z budoucí celkové trasy D1 až k polským hranicím zbývá dobudovat ještě 130 kilometrů, z toho je dnes 80 kilometrů v přípravě a výstavbě jako dálnice D47. Po dokončení bude mít D1 z Prahy přes Brno a Ostravu na polské hranice 377 kilometrů. Dokončení celé této trasy plánuje Ředitelství silnic a dálnic do pěti let, tedy do roku 2010.
