"Nedostatek financí je třeba řešit, ale není možné to dělat plošně jako decimaci á la římské legie," uvedl Chvojka. ČSSD podle něj odmítá slepé snižování počtu zaměstnanců.
Sociální demokraté budou mít v tomto případě i podporu komunistů. Předseda jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik totiž také oznámil, že KSČM s plánem propustit plošně deset procent zaměstnanců nesouhlasí.
Vůbec poprvé se schůze poslaneckého klubu ČSSD účastnil i předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula. Tomu vadí, že jsou požadované úspory na zaměstnancích nenaplánované a nepromyšlené. Podle něj by ANO mělo vědět, co chce, kam požadavky směřují a jak se to dá celé udělat a ne zveřejnit jen holou číslovku.
"Ta číslovka v tomto případě může znamenat snížení obsluhy státu ve věcech, které jsou dané zákonem. Možná by mohl někdo přijít s tím, že se o deset procent sníží počet poslanců či senátorů. Když plošně - tak plošně. Jen tím dokresluji absurditu toho, jak se k tomu přistupuje," dodal odborový předák.
Schillerová chce analýzy z jednotlivých ministerstev
Schillerová navrhla snížení počtu státních zaměstnanců o deset procent v rámci debaty o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud. Snižování se nebude týkat ozbrojených složek, pedagogů a nepedagogických pracovníků, řekla v pátek po jednání koaliční rady. Resorty jí mají do konce měsíce přinést analýzu vývoje zaměstnanců a to jak na úřadech, tak v příspěvkových organizacích a návrhy změn.
Pondělní Hospodářské noviny uvedly, že Schillerová přišla s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, schodek rozpočtu plánuje zachovat na 40 miliardách korun.
S výrazným snížením výdajů podle deníku počítá návrh například u ministerstva pro místní rozvoj, a to z původních pěti na 2,8 miliardy korun. Ministerstvo dopravy by mohlo přijít až o 9,5 miliardy korun, ministerstvo zemědělství o více než pět miliard, ministerstvo životního prostředí o 3,2 miliardy a například ministerstvo kultury o 2,3 miliardy korun. Naopak polepšit by si mohla kancelář prezidenta nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce vyplývá, že v roce 2017 plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634 700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Proti roku 2011 ubylo pracovníků ve zdravotních a sociálních službách, naopak přibylo ve veřejné správě.
Některé opoziční strany růst počtu zaměstnanců kritizují. Podle nich státní správa efektivnější není. Poukazují i na chybějící digitalizaci a elektronizaci.
Loni ve třetím čtvrtletí pracovalo ve veřejném sektoru na 670 400 lidí. Podle výroční zprávy v loňském červenci až září ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracovalo 273 400 lidí. Ve vzdělávání působilo 210 700 osob a ve zdravotní a sociální péči 140 100. Kultuře a ostatním činnostem se věnovalo 46 300 pracovníků. Mediánový plat ve veřejné sféře loni dosáhl 32 799 korun. Meziročně se tak zvedl o třináct procent.
