V době studené války fungovala Severoatlantická aliance zejména jako protipól Varšavské smlouvy. NATO tedy plnilo hlavně funkci diplomatickou a odstrašující.
Až v 90. letech začalo hrát NATO aktivní roli ve světové politice ve smyslu přímých vojenských zásahů.
Aliance začala aktivně vystupovat nejen proti subjektům ohrožujícím její vlastní bezpečnost, ale i proti agresorům od Balkánu po Pákistán a stala se tak vedle dnes již značně vnitřně paralyzované OSN důležitým hráčem na poli bezpečnostní politiky.
12. březen. Významný den ČR
Před sedmi lety, 12. března 1999, předali zástupci tří středoevropských zemí - Polska, Maďarska a České republiky - v americkém městě Independence své ratifikační listiny tehdejší ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové.
Vstup do NATO pro ČR znamenal zařazení po bok demokratických států a završení snah stát se plnohodnotnou součástí mezinárodních bezpečnostních struktur.
Česko se snažilo po celá devadesátá léta prokázat, že o vstup neusiluje jen proto, aby dosáhlo morálního zadostiučinění, ale že je připraveným a vojensky schopným žadatelem o vstup.
Československá lidová armáda, a poté Armáda České republiky, se před vstupem do NATO i po něm účastnila řady válečných i mírových operací v Evropě i na Blízkém východě.
Záhy po sametové revoluci bylo Československo podrobeno první zatěžkávací zkoušce. Jako nováček demokratického společenství se ČSFR v rámci jednotek OSN zúčastnila operací v Perském zálivu.
Páteří našeho tamního kontingentu byla dnes již legendární česko-slovenská protichemická jednotka. Poté se účastnila ještě několika misí NATO a OSN na území bývalé Jugoslávie a v Iráku.
KSČM jako rozkladná síla
Přesto, že český prezident Václav Havel i tehdejší vládní představitelé vstup do struktur Severoatlantické aliance plně podporovali, jedna z parlamentních stran, konkrétně KSČM, naše členství dodnes odmítá a ve svém volebním programu slibuje v případě své účasti na vládě vystoupení z této mezinárodní organizace.
Současný ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda to označuje za nesmysl a za krok proti bezpečnosti státu. V České televizi nedávno řekl, že doufá, že jde pouze o způsob, jak chce KSČM nalákat v nadcházejících volbách voliče a ne vážně míněný záměr.
Podpora našeho členství v Severoatlantické alianci ale není jednoznačná ani mezi veřejností. V současné době důvěřuje Severoatlantické alianci asi 48 procent občanů, 38 procent jí nedůvěřuje a zbylých 14 procent na členství nemá názor.
Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění provedeného společností CVVM v únoru loňského roku.
NATO se snaží zefektivnit svůj útočný systém
Jaká bude budoucnost NATO? Na pražském summitu v listopadu 2002 se členské země dohodly na vytvoření Sil rychlé reakce (NATO Response Force - NRF). Jednotky pod ně spadající by měly být schopny ve velmi krátkém čase zasáhnout kdekoli na světě.
Armáda České republiky se těmto závazkům snaží dostát a proto opět vyslala své vojáky, kteří v těchto jednotkách mají působit.
Jde o dvacet příslušníků jednotky CIMIC, která má na starosti spolupráci vojáků se státní správou v krizových regionech světa. ČR má nyní několik vojáků zodpovědných za vojensko-civilní spolupráci v Kosovu, v minulosti působili také v Bosně a Iráku.
