"Česká republika ke všem žádostem o azyl přistupuje individuálně, pečlivě zkoumá důvody pro případné udělení, nebo neudělení. Žádné paušální podmínky dávat nebudeme," napsal Hamáček serveru v reakci na dotaz, zda Česko přistoupí k podobnému kroku jako některé evropské země.
Deportace přitom dočasně pozastavily některé evropské státy. Ve středu oznámilo Německo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně deportace přeruší, ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se v poslední době významně zhoršuje. Po stažení koaličních vojsk povstalecké hnutí Tálibán dobylo řadu správních center a ovládá asi polovinu provinčních metropolí. Podle některých předpovědí bude v řádu týdnů či jednotlivých měsíců ohrožen i Kábul. Západní země proto ze země evakuují své občany a omezují činnost ambasád. Některé státy se také snaží pomoci svým bývalým afghánským spolupracovníkům, kterým za pomoc koaličním vojskům hrozí od Tálibánu smrt.
Z Afghánistánu stáhl své zahraniční pracovníky například také Člověk v tísni, Čechy v poslední době v zemi neměl. V Afghánistánu zůstávají místní zaměstnanci, o jejichž bezpečnost se organizace stará na místě, řekla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Tomáš Kocian, který má v Člověku v tísni na starosti humanitární projekty na Blízkém východě, ve čtvrtek Deníku N řekl, že v Afghánistánu má organizace několik desítek pracovníků v hlavním měst Kábulu a Mazár Šarífu na severu země. Bližší podrobnosti kvůli bezpečnosti nechtěl sdělovat. "Jsme s nimi v kontaktu, staráme se o jejich bezpečnost. V případě, že budou ohroženi, budeme to řešit hlavně na místě," řekla Černá k bezpečnosti místních zaměstnanců.
Poznamenala, že situace afghánských spolupracovníků humanitárních organizací je jiná než například tlumočníků pracujících pro koaliční vojska. Tálibán podle ní slíbil, že humanitární organizace na místě ponechá. Napřímo ale s povstalci Člověk v tísni nejedná, dodala.
Kocián poznamenal, že rozvojový program v severní části Afghánistánu za současných podmínek není relevantní, a organizace ho proto musí přerušit. "Naopak humanitární programy bychom chtěli rozběhnout více, ale pouze v případě, že to bude bezpečné pro naše zaměstnance. Čekáme na další vývoj," řekl Deníku N.
