The New York Times se v textu věnuje především událostem, které následovaly poté, co pražský primátor Zdeněk Hřib začal usilovat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi českou metropolí a čínským hlavním městem.
Připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident podle NYT stál na počátku vývoje, "který může napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích".
Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle NYT ilustrují, "jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti". Reakcí na Hřibovu politiku byly podle amerického listu "hrozby a akce namířené proti institucím spojeným s městem".
Nesplněné čínské sliby a zoo bez pandy
Podle amerického listu byla přitom před nástupem Hřiba na pražskou radnici situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná.
Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání "populistického" prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching. Užší vztahy s Čínou měly podle NYT přinést Česku investice. "Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila," napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.
Nejvíce podle NYT z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně.
Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany "zavazují zdržet… všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst". Podle NYT to prakticky znamenalo zajistit, "aby Čína byla šťastná".
