Praha - Kamil Choc byl do středy prakticky neznámým členem sociální demokracie ve středních Čechách. Z minuty na minutu to změnil případ údajné korupce kolem ministra Milana Chovance a České pošty.
Bývalý policista Choc oslovil v červnu podnikatele Lukáše Čadka, který se s poštou soudí o 27 milionů. Řekl mu, že za tři miliony dokáže spor vyřešit.
A na nahrávkách pořízených ze schůzek říká, že peníze půjdou přímo ministru Chovancovi a do pokladny ČSSD. Chovanec říká, že kvůli nahrávkám už v polovině června podal trestní oznámení. A že s případem nemá nic společného ani on, ani pošta.
Z reakce ministerstva mi vyplývá, že vy jako prostředník té nabídky jste buď podvodník, nebo sám korupčník. Jaká tedy byla vaše role v případu pana Čadka?
Byl jsem pouze jako mediátor, na smlouvu.
Myslíte prostředník pro vyřešení toho jeho sporu o 27 milionů?
Ano, podle platných zákonů, včetně odvodu daní. To, co se tady rozehrávalo, mi připadá úplně scestné. První fáze byla, že pokud nám nedokážou české soudy pomoci, tak to půjde do Evropské unie. A druhá fáze je formou mediace, to znamená, že mediátor má dělat všechno pro to, aby byly obě dvě strany ušetřené těch ostudných věcí, které se teď dějí. O všem by měly být dělané písemné záznamy a tak dále.
Na nahrávkách to tak ale nevypadá. Mluvíte o tom, že se peníze mají dávat v hotovosti. A naznačujete, že pan Čadek spor s poštou vyhraje, ale musí část peněz odevzdat dál.
Jsou to soukromé rozhovory a jsou to věci, které vůbec nepřísluší policii. Protože jakýkoliv subjekt, který podniká, má za úkol sehnat klienta. Je to docela nešťastná situace: člověk se snaží nešťastnému člověku pomoci, protože ví, že u evropského soudu vyhraje, protože český soud to neumí... Místo toho, aby se tím někdo zaobíral, že ta pravda je naopak na druhé straně, tak na toho, kdo má pravdu, podá trestní oznámení pro nějakou korupci.
Jak si tedy vyložit e-maily s panem Čadkem, že jeden milion bude pro ministra Chovance a dva miliony pro stranu?
Tyhle e-maily jsou v podstatě pouze informativní a nebyly vůbec brané vážně. To byly věci, které byly určené, řekl bych, k navázání komunikace. A které měly pana Čadka zaujmout, aby člověku věřil a mohl ho zastupovat. Když máte klienta, potřebujete ho zaujmout - jako když prodáváte párky v rohlíku. Jestli to jde pro stranu nebo na právní služby, je ve finále jedno. Byly to soukromé rozhovory. Teď nevím, jestli jste mi rozuměl, co jsem tím chtěl říci.
Úplně ne.
Když prodáváte párky v rohlíku, také říkáte, že je máte nejlepší na trhu.
Myslíte to tak, že jde říct během toho prodeje cokoliv, třeba i to, co zní jako nabídka úplatku? A že hlavní je výsledek?
Právní výsledek. To znamená, půjde se dle českého práva: osloví se písemně, domluví se, nedomluví se, šlo to, nešlo to... A žádné peníze pro stranu a tak dále, v žádném případě. A ta právní kancelář dostane odměnu. Ale tady se bavíme úplně o druhém článku toho, jak to mělo jít. První byl samozřejmě jít soudní cestou. A myslím si, že se okolo toho dějí obrovské věci, že někdo chce vydělat na neštěstí toho druhého klienta, což mně osobně se nelíbí. Ten klient je nešťastný, prodělal a podle našeho zákona by měl vyhrát.
