Praha - V Česku naplno vypukla chřipková epidemie. Překročení hranice 2000 nemocných na sto tisíc obyvatel hlásí hned šest ze čtrnácti krajů.
Ze statistik přitom vyplývá, že onemocnění, které obvykle začíná jen zvýšenou teplotou, končí v mnohých případech smrtí.
"Počty lidí, kteří zemřeli na některý typ chřipky, se velice těžko zjišťují, k tomu je zapotřebí znát pitevní nálezy. Každým rokem to budou zhruba desítky lidí. Na respirační infekce obecně ale umírá kolem dvou a půl tisíce lidí," řekla deníku Aktuálně.cz Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku.
Chřipka v čílech
Co způsobuje chřipku
Chřipku způsobuje jeden z několika virů, které se dělí na typ A, B a C.
Epidemiologicky nejzávažnější je virus typu A. Typ C způsobuje jen mírné infekce povětšinou u dětí.
Chřipka v historii
Virus chřipky se podařilo laboratorně určit až v roce 1932. První zmínka o epidemii ale pochází už z 5. století př.n.l. Hippokrates tehdy popsal onemocnění, které svými příznaky nápadně připomínalo chřipku. První spolehlivě zaznamenaná pandemie se objevila v roce 1173.
Největší chřipkovou pandemií v historii lidstva byla takzvaná Španělská chřipka z přelomu let 1918 a 1919. Během krátké doby zabila na celém světě asi 25 až 50 milionů lidí. V letch 1957 ař 58 řádila Asijská chřipka (přibližně 1,5 milionu mrtvých) a v roce 1969 Hongkongská chřipka (1 milion mrtvých).
Z historie vyplývá, že smrtící pandemie přicházejí přibližně každých 50 let.
Dnešní epidemie v Evropě
Chřipková epidemie se dál šíří po celé Evropě. Na západu Evropy už oslabuje, počty nemocných ale rostou ve střední a východní části kontinentu.
Letos epidemiologové očekávají vůbec nejhorší chřipkovou epidemii za poslední tři roky. Virus, který dnes napadá populaci, se totiž změnil ve verzi, kterou epidemiologové nazývají Brisbane. Podle australského města, kde se objevil poprvé.
Agresivnější než jindy
"Virus, který nemoc vyvolává, se poprvé po několika letech výrazněji změnil," vysvětluje Marie Otavová ze stejné laboratoře. Lidé tak proti němu nebudou mít dost protilátek a choroba se bude chovat mnohem agresivněji.
Na pozoru by se měli mít především starší lidé a ti, kteří mají z nějakého důvodu oslabenou imunitu. Jejich tělo se může jen těžko vyrovnávat s případnými komplikacemi nemoci.
"Chřipka může napadnout třeba oslabené srdce nebo slinivku," dodává Otavová.
Onemocní přes milion Čechů
Chřipka v Česku obyčejně vrcholí v zimě - na přelomu ledna a února.
Jak vyplývá z ročenek Státního zdravotního ústavu z let 2004 a 2005, Česko v tuto dobu postihla jen středně těžká epidemie chřipky. Onemocnělo celkem 1,5 milionu lidí, většinou to bylo chřipkovými viry A a B. Loni pak s chřipkou zůstalo doma 1,2 milionu Čechů.
Dlouhodobé statistiky ukazují, že virem chřipky se každoročně nakazí zhruba obyvatelstva, čtvrtina pak chřipkou skutečně onemocní. Ze všech nemocných musí zhruba jedno procento do nemocnic, 8 procent z nich nemoci podlehne.
Odhaduje se, že celosvětově onemocní závažnou formou chřipky každým rokem tři až pět milionů lidí. Až půl milionu z nich zemře. Obětmi jsou většinou lidé nad 65 let.
Epidemie už řádí v několika regionech
Podle Národního referenčního úřadu je v těchto dnech v Česku hlášeno 1805 nemocných na sto tisíc obyvatel.
Za překročení hranice epidemie se považuje, když ochoří více než dva tisíce lidí na sto tisíc obyvatel. Takové údaje dosud hlásí šest krajů. Agentura ČTK uvedla, že nemocnost stoupla v uplynulém týdnu o dvě procenta.
"Aktuální čísla tedy svědčí o tom, že chřipková epidemie dále postupuje," řekla Havlíčková. Nejvíc lidí podle ní leží s teplotou doma v Jihomoravském kraji. Hranici epidemie už přesáhla i řada větších měst.
Do dnešního dne se podle hlavního hygienika Michaela Víta nechalo naočkovat asi 700 tisíc lidí, tedy přibližně sedm procent populace. Další očkování už ale Vít nedoporučuje. "Jakmile už vypukne chřipková epidemie, vakcína nic nezachrání. Výroba protilátek v těle totiž trvá zhruba čtrnáct dnů," vysvětlil.
