Chcete mě? NG se musí nabízet firmám, jinak nepřežije

Jan Gregor Jan Gregor
19. 6. 2012 18:30
Národní galerii letos chybí v rozpočtu na pokrytí svých potřeb 35 milionů korun
Veletržní palác je centrem Národní galerie.
Veletržní palác je centrem Národní galerie. | Foto: Chmee2/ licence CC-BY-SA

Praha - Částka, kterou Národní galerie získala letos od státu, nestačí ani na pokrytí nejnutnějších nákladů souvisejících s provozem. K tomu, aby byla na nule, chybí letos instituci 35 milionů korun.

Množství financí proudící z ministerstva kultury se bude v dalších letech ještě snižovat. Proto je nezbytné, aby se NG restrukturalizovala a pomocí nově vytvořeného obchodního oddělení se soustředila na získání sponzorů z řad soukromých firem a korporací.

Na panelové diskusi s názvem Jak financovat Národní galerii to v pondělí ve Veletržním paláci uvedl ředitel NG Vladimír Rösel.

Rembrandt nejde zpochybnit

Aby dosáhla vyrovnaného hospodaření, musela by Národní galerie podle Rösela letos vydělat sto milionů korun. Výnosy ze vstupného a pronájmů budov budou ale podle odhadů činit pouze 65 milionů korun. Galerii výrazně komplikuje provoz skutečnost, že 30 milionů musela z letošního příspěvku na fungování ihned odevzdat ministerstvu financí coby odvody z odpisů. Vedení galerie hodlá intenzivně jednat s ministerstvem kultury o jejich odpuštění.

Rösel také narazil na to, že v éře šetření má instituce jeho typu svá specifika: „Divadlo může rozpustit soubor. My můžeme také zavřít expozice, ale ušetřili bychom tím na provozních nákladech pouze 20 procent." Povinnost spravovat sbírky jí totiž zůstává.

Hlavním cílem galerie je podle jeho ředitele zvýšit návštěvnost a posílit pošramocenou prestiž galerie, která se v minulých letech prezentovala nepříliš výrazným výstavním programem. Nalákat lidi na své výstavy chce Rösel v brzké době centrální vstupenkou s časově omezenou platností na tři až pět dnů, která by platila ve všech prostorách NG. 

Kromě bitvy o návštěvníky ale Rösela a jeho tým čeká bitva o sponzory a donátory. Jen výrazně zvýšený příliv peněz ze soukromých zdrojů udrží galerii nad vodou. „Byl jsem teď po sobě na třech uměleckých veletrzích v Evropě a každý z nich byl primárně podporován místní bankou," osvětlil Rösel praxi běžnou na Západě. Jednou cestou je sponzorování jednotlivých expozic. Modelovým projektem byla letošní výstava Rembrandt & Co., kterou financovala holandská banka.

Dvorana Veletržního paláce nyní patří Muchově Slovanské epopeji.
Dvorana Veletržního paláce nyní patří Muchově Slovanské epopeji. | Foto: Jan Langer

Galerie může případným partnerům z korporátní sféry nabídnout také své reprezentativní prostory k pořádání různých akcí. Vůle ze strany firem tu podle ekonomického konzultanta Martina Zikmunda, který se panelu také zúčastnil, je. Společnosti si podle Zikmunda často hýčkají zákazníky poukázkami na golf nebo skyboxy ve sportovních halách, taková nabídka ale každého klienta neuspokojí.

„Firmy tady často vstupují do sportu, ale ten je rizikový. Hráči fotbalového mužstva se projeví jako nekopové, v cyklistické stáji se objeví doping." upozorňuje na úskalí spojování firemní značky se sportem. NG má podle něj silnější potenciál: „Obraz od Rembrandta je jednou obraz od Rembrandta, nikdo nezpochybňuje, že by neuměl malovat," míní Zikmund.

Čekání na systémovou změnu

Poslední panelistka a moderátorka diskuse Marta Smolíková z neziskové společnosti ProCulture uvedla, že firmy v oblasti kultury často podporují divadla a právě výtvarné umění, a představa, že by korporace vedli nekulturní barbaři, je jen předsudkem. Připomněla, že řada bank má své vlastní hodnotné umělecké sbírky. „V momentě, kdy se na vernisážích jejich výstav začnou uzavírat obchody, má Národní galerie vyhráno," řekla Smolíková.

Foto: Jan Langer

A protože pro příští rok Národní galerie může počítat podle Rösela s poklesem státní podpory o dalších deset až patnáct milionů, je nutné akutně něco dělat. „Chce to skutečně systémovou změnu," říká ředitel galerijního komplexu, v němž dosud zcela chybí obchodní oddělení. „V západních institucích, k nimž vzhlížíme, se obchodními aktivitami zabývá až třetina zaměstnanců."

Chystanou reorganizaci ovšem musí ještě schválit ministerstvo kultury. A pokud ji neschválí? Jednou z možností by podle Rösela bylo vyvést některé aktivity instituce, jíž šéfuje, mimo Národní galerii. Hned ale svá slova vzal zpět s tím, že za podobnou iniciativu šel jeden z bývalých ministrů (Vladimír Mlynář a jeho kauza převodu peněz do společnosti Testcom Servis - pozn. redakce) málem sedět.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Navštěvuejte rádi galerie?

 

Právě se děje

Další zprávy