Praha - Vláda během září rozdělí energetickým firmám bezplatné emisní povolenky v hodnotě 52 miliard. Firmy na ně budou mít nárok v letech 2013-2019, přes dvě třetiny povolenek dostane ČEZ.
Evropská unie zavádí emisní povolenky, aby zpoplatnila vypouštění emisí kysličníku uhličitého z elektráren. Česko a ostatní východoevropské země si vymohly výjimku, podle níž mohou až do roku 2020 rozdělovat emisní povolenky zadarmo.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS vládě navrhl, ať povolenky rozdělí metodou "grandfathering", která vychází vstříc právě státnímu energetickému gigantu.
Příplatek za špínu
Chalupova metoda preferuje největšího znečišťovatele ovzduší, který její zásluhou získá část prostředků, aby svou výrobu přizpůsobil ekologickým limitům.
Přitom ČEZ provozuje většinu uhelných elektráren, které vypouštějí nejvíc emisí. Jen na elektrárny Počerady, Prunéřov 2 a Tušimice dostanou třetinu všech zadarmo rozdělených povolenek.
Původně se měly povolenky rozdělovat podle tzv. benchmarku, který hodnotí, jaký podíl z celkového objemu všech paliv použijí k výrobě elektřiny jednotlivé firmy. ČEZ by tedy dostal povolenky podle stejného klíče jako podniky, které jsou k životnímu prostředí už dnes citlivější.
Chalupův rozdělovací model je pro státní firmu výhodný i z toho důvodu, že pouze s mírnými korekcemi rozdělí povolenky podle toho, kolik emisí firmy vypouštěly v letech 2005-2007. V tehdejším období konjunktury produkoval ČEZ nejvíc elektřiny.
"Zásluhou grandfatheringu vydělá ČEZ navíc sedm miliard korun," vypočetla Jana Hays z poradenské firmy Candole Partners. Cenu každé ze 108 milionů povolenek přitom odhaduje na dvacet eur.
Kdyby se Chalupa držel benchmarku, musel by se ČEZ spokojit s 28 miliardami korun během sedmi let.
Infobox
Vzpomínka na 2009
V červnu 2009 prosadila energetická lobby v čele s poslanci Martinem Římanem, Oldřichem Vojířem (oba ODS), Milanem Urbanem (ČSSD) a Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL) do novely zákona o spotřebních daních přílepek, podle kterého má vláda desítky miliard z povolenek přidělit přímo firmám.
Ty je měly podle návrhu použít podle svého uvážení, jedinou podmínkou bylo, že budou modernizovat svůj provoz.
Kalousek neúspěšně vyzýval poslance, ať energetické lobby neustupují pod průhlednou záminkou, že se pomáhá životnímu prostředí.
„Výnos z emisních povolenek je nezpochybnitelným příjmem veřejných rozpočtů a pouze tato sněmovna a nikdo jiný nesmí rozhodnout, pro jaké priority tyto prostředky budou rozděleny. Tento přílepek vám tuto kompetenci, kolegové, chce ukrást ve prospěch jedné specifické skupiny!" hřímal ve sněmovně.
Chalupa nyní svým návrhem skutečně využil příležitosti, aby rozdělil státní peníze bez souhlasu sněmovny. Vláda o jeho žádosti rozhodne do konce září.
Kalousek je proti
Chalupův plán zpochybnil ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.
"V tuto chvíli nevíme nic o dohodě, se kterou by ministerstvo financí souhlasilo, ministr je však připraven o tématu jednat na meziresortní úrovni," upozornil na Kalouskův kritický odstup Jakub Haas z tiskového oddělení.
Ministr financí poslal k návrhu svého ekologického kolegy řadu kritických připomínek. Hned v úvodu však upozornil: "S ohledem na potřebu silné fiskální konsolidace v období 2012-2016 s cílem dosažení vyrovnaných rozpočtů nemůže ministerstvo s žádostí na bezplatné přidělení povolenek souhlasit."
Zároveň Chalupu požádal, ať vyčíslí rozpočtové dopady, které vzniknou tím, že se stát vzdá ve prospěch energetických firem příjmů z povolenek.
Kalouskova reakce je logická, protože proti rozdávání povolenek protestoval v období Fischerovy úřednické vlády (více v infoboxu).
Nová pracovní místa
Na rozdíl od Kalouska podporuje Chalupův návrh ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS).
"Rozdělování povolenek představuje významnou investiční pobídku. Je totiž přesně navázáno na investiční plány jednotlivých firem. Například - pokud firma investuje miliardu korun do zelených technologií, získá povolenky v ceně právě jedné miliardy korun," zdůvodňuje Kocourkův přístup jeho mluvčí Pavel Vlček.
Předpokládá přitom, že firmy podnikající v zelených technologiích nabídnou řadu nových pracovních míst.
Experti ministerstva pro životní prostředí hájí své rozhodnutí, proč dávají přednost "grandfatheringu" před "benchmarkem".
Evropská směrnice umožňuje aplikaci obou metod," připomíná mluvčí Michaela Jendeková.
Stejnou metodu podle ní zvolily ostatní východoevropské státy, například Polsko. "Přidělit víc povolenek pro zařízení s vyššími emisemi znamená zvětšit potenciál pro jejich snižování," vysvětluje Jendeková. Nejde tedy o zvýhodnění jedné firmy, ale o snahu snížit emise co nejúčinněji.
