Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří dorazili do Prahy na společné jednání, položili ve čtvrtek dopoledne růže u památníku Jana Palacha a Jana Zajíce pod Národním muzeem na Václavském náměstí.
Památník je v místech, kde se dvacetiletý Palach 16. ledna 1969 polil benzinem a zapálil. Svým činem protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.
Na nádvoří Karolina, sídla rektora Univerzity Karlovy, si ve čtvrteční dopoledne Palacha připomnělo několik akademiků, včetně rektora školy Tomáše Zimy. Piety se zúčastnily i desítky studentů.
Palach studoval na Filozofické fakultě UK. Loni byla v Karolinu odhalena na památku Palacha pamětní dlaždice v místě, kde v roce 1969 stála rakev s jeho tělem. Pro veřejnost byl vstup do Karolina k pamětní dlaždici otevřen ve čtvrtek do 18:00.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera a místopředseda horní komory Parlamentu Jiří Oberfalzer (oba za ODS) uctili Palachův odkaz u pamětní desky před Národním muzeem. Kubera řekl, že vzpomínka na leden 1969 je pro něj osobní, neboť Palach byl jeho vrstevník. Jeho čin označil jako předstupeň událostí v roce 1989, byť mezitím uběhlo 20 let. Palachova oběť podle něj nebyla zbytečná.
"K nářkům ruské ambasády na téma památného dne obětí ruské okupace… Kdyby ten památný den byl jenom kvůli Janu Palachovi, tak to stojí za to," prohlásil Kubera.
Setkání veřejnosti na Václavském náměstí
Vpodvečer si památku Palacha připomněly i desítky lidí na Václavském náměstí na akci pořádané Klubem angažovaných nestraníků (KAN). Lidé zhlédli na obrazovce výpovědi pamětníků, mimo jiné sochaře Olbrama Zoubka či hudebníka Jaroslava Jeronýma Neduhy.
Na pódiu se vystřídalo několik řečníků, kteří připomněli odkaz Palachova činu. "Je mementem toho, aby nám nebylo jedno, co se děje kolem nás," řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Další řečníci připomněli, že naděje za totality přežívala i přes snahu komunistů vymazat z historie činy Palacha a Zajíce, který se upálil na protest proti normalizaci v Praze 25. února 1969. "Svoboda nesmí být nikdy směněna za ekonomický či jiný prospěch," řekl na závěr předseda KAN František Laudát.
Nezapomínejme na hrdiny, kteří položili nejvyšší oběť za ideály, které jim byly dražší než jejich vlastní život.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) January 16, 2020
Jan Palach 16. 1. 1969 pic.twitter.com/6hW3DsCN8J
Proti všemu, co se tady děje
Palach chtěl svým činem probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. "Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem," popsal student důvody svého činu zdravotní sestře v nemocnici, kam ho převezli s těžkými popáleninami.
Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci v Praze 25. února 1969. Také jemu je věnována pamětní deska před Národním muzeem.
