Praha - Vydatný český oběd zanechá na Zemi takový otisk jako pět dní života obyvatele Konga nebo jeden den Bulhara či Albánce.
Vyplývá to z porovnání takzvané ekologické stopy, kterou vypočítal Viktor Třebický, přední český specialista na indikátory udržitelného rozvoje.
Ekologická stopa názorně ukazuje, jak člověk svou spotřebou energií, jízdou automobilem, produkcí odpadů nebo právě výrobou potravin zatěžuje planetu. Česká ekologická stopa přitom podle poslední Zprávy o stavu planety (Living Planet Report) patří mezi patnáct největších na světě.
Abychom nežili na ekologický dluh a vývoj na Zemi byl udržitelný, má každý člověk k dispozici v průměru na rok 2,1 globálního hektaru. Průměrný Čech ovšem spotřebovává 5,3 hektarů. Kdyby tedy všichni lidé na světě žili jako Češi, potřebovali bychom k naší zeměkouli ještě další 1,5 planety, abychom přežili.
Čech ročně projí 1,3 globálního hektaru
Jídlo se na české ekologické stopě podílí poměrně významně, z jedné čtvrtiny. "Průměrný Čech projí za rok 1,3 globálních hektarů," řekl Aktuálně.cz Viktor Třebický.
Dodal, že to odpovídá ekologické stopě celkové spotřeby průměrného Afričana či států jako Vietnam nebo Uganda. Státy s nejmenší spotřebou na obyvatele - Afghánistán a Malawi - celkově spotřebují jen 0,5 globálních hektarů. Naopak největší - Spojené Arabské Emiráty a USA - mají celkovou průměrnou spotřebu více než devět hektarů.
Vývar, steak a zmrzlina = 5 dní Afričana
Viktor Třebický pro Aktuálně.cz porovnal bohatý český oběd s ekologickou stopou vybraných národů po celém světě. Vypočítal, že hovězí vývar, steak a zmrzlina s banánem zanechá stopu 66 globálních metrů čtverečních.
Tak velkou stopu po sobě zanechá například obyvatel Konga za pět dní svého života, tedy včetně dopravy, spotřeby energií nebo tvorby odpadu. Stejnou stopu zanechá i průměrný člověk na Haity nebo v Bangladéši.
Ale například průměrný Bulhar tvoří ekologickou stopu jednoho českého oběda bezmála celý den, obyvatel Albánie více než den.
Větší stopu zanechá maso a dovoz potravin z ciziny
Hlavním faktorem, jak velkou ekologickou stopu jídlo zanechá, je podíl masa, respektive masitých výrobků v jídle.
"Produkce masa znamená zhruba desetkrát vyšší nároky na ornou půdu, suroviny, hnojiva a energii než produkce odpovídající množství rostlinné stravy," vysvětlil Třebický.
Dodal, že hovězí maso zanechává větší ekologickou stopu než drůbež nebo pstruh.
Dalším důležitým faktorem je země původu, respektive počet kilometrů, která potravina procestuje, než se dostane na náš stůl.
Do Česka se přitom například dováží steak ze Spojených států, těstoviny z Itálie, kukuřice z Belgie, pstruh z Norska nebo banány z Panamy.
Konečnou velikost ekologické stopy z jídla rovněž olivňuje způsob průmyslového zpracování a balení.
Oběd bez masa nechá 18x menší otisk
Pokud si k obědu nebo večeři dáte polévku s játrovými knedlíčky, steak ze severoamerického lososa a jako sladkou tečku variaci zmrzlin s banánem a lesním ovocem, vytvoříte ekologickou stopu 66 globálních metrů čtverečních, což je 45 procent průměrné denní ekologické stopy obyvatele Česka.
Když se obejdete bez polévky, bez masa, zákusku a dáte si italské těstoviny, vytvoříte ekologickou stopu jen 3,7 globálních metrů čtverečních, což je pouze 2,5 procenta průměrné denní ekologické stopy Čecha.
