Praha - Nadstandardy - podle politiků i lékařů nejradikálnější část reformy ministra zdravotnictví Leoše Hegera - jsou sice teprve čerstvě schváleny, avšak někteří lékaři s nimi běžně pracují.
Za jednoho z průkopníků se považuje jablonecký praktický lékař Jiří Šnajdr. Mluví o sobě dokonce jako o prvním doktorovi, který pacientům lepší péči za příplatek nabídl. A nevadí, že na počátku kvůli tomu málem přišel o licenci.
"Nechci jen pacienty prohlédnout a na další vyšetření je posílat jinam. Taková medicína mě nebaví," zdůvodňuje doktor Šnajdr, proč se cestou příplatků vydal.
Ač byl možná jedním z prvních, není rozhodně sám. Přestože připlácení za kvalitnější péči našlo oporu v zákoně až teď, řadu let podobné praxi využívají praktičtí doktoři nebo gynekologové.
Rozdíl v porovnání s Hegerovou reformou tu však je.
Zatímco výše uvedení lékaři nabízejí pacientům spíše jen speciální službu navíc, zavedení nadstandardů má přinést do zdravotnictví možnost zaplatit si za lepší sádru, protézu, robotickou operaci nebo čočku.
V deset večer? Žádný problém
Jablonecký lékař Jiří Šnajdr má dnes - po zhruba čtyřech letech, co příplatek zavedl - dvě ordinace. Jsou každá na okraji Jablonce nad Nisou, a tak s ním pracuje ještě jedna lékařka.
Zhruba 1400 pacientům poskytují péči, kterou ostatní konkurence nenabízí. Tři dny v týdnu mají otevřenou ordinaci do půl deváté do večera, jezdí ošetřovat pacienty domů i po 22. hodině nebo o víkendu.
"Z těch peněz, co dostávám od pojišťovny, by to nikdy takto nešlo," říká jablonecký lékař.
V ordinaci má k dispozici i lepší vybavení.
Se všemi pacienty, kteří mají zájem, má podepsané smlouvy a peníze inkasuje jako dary. V současné době mu lidé darují na provoz okolo 1500 korun za rok. "Od starých babiček nic nechci, ale i ony mi dají třeba dvě stě korun," dodává Šnajdr.
V roce 2007 ale byl málem bez práce. Když službu pro pacienty zaváděl, přišly první stížnosti. Lidé tvrdili, že je k darům nutil.
Krajský úřad s ním zahájil správní řízení, ale že by peníze vybíral protizákonně, se nakonec nepotvrdilo. A tak Šnajdr o licenci nepřišel.
Není jich mnoho
Zástupci Svazu praktických lékařů nezastírají, že podobná praxe, kdy gynekologové nebo praktičtí doktoři nabízejí pacientům za peníze lepší služby, je běžná už několik let.
Podle právníka svazu Jakuba Uhera však takových v republice není mnoho. "Z celkového počtu asi 7500 praktických lékařů půjde maximálně o desítky ordinací," prohlásil Uher.
Byla to ale právě lékařská komora, která podrobila Hegerovu první část reformy tvrdé kritice.
A to i tu část, která se týká nadstandardů, tedy toho, za co by si měli pacienti připlácet. Na tom, že někteří doktoři podobnou praxi již několik let praktikují, ale nevidí nic divného.
"Není na tom nic špatného. Je ale podstatné, aby měli vše vyúčtované a zdaněné," říká na praxi doktora Šnajdra a dalších prezident lékařské komory Milan Kubek.
Na začátku se bude připlácet za minimum zákroků
Kubek zopakoval, že doktoři nemají problém s tím, aby se za péči navíc začalo platit. Chtějí se ale podílet na sestavování nadstandardů.
To ale ministerstvo odmítá. Podle něj by to mělo být především v režii odborných společností, vše by měly kontrolovat zdravotní pojišťovny.
"Myslím, že v počátku 99,5 procenta poskytované péče zůstane tak, jak je. Budeme mít tendenci vyjmout některé výkony, které považujeme za nadstandardní. Bude se to týkat operací šedého zákalu, protéz, speciálních sáder nebo robotických operací," prohlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Jeho úřad plánuje, že poprvé by si lidé mohli připlácet za péči od ledna 2012.
Podle odborů a opozičních stran však zavedení nadstandardu povede k tomu, že lidé dostanou jen nejlevnější ošetření a lepší metody a léky budou jen pro bohatší. To Heger odmítá a dodává, že připlácení za péči přinese jeho resortu úspory.