Pokud chce cizinec v Česku požádat o trvalý pobyt, jednou z podmínek pro jeho uznání je složení testu z češtiny. Přestože u něj momentálně neuspěje zhruba 39 procent uchazečů, do budoucna by měl být ještě obtížnější.
Podle ministerstva vnitra se na tom shodl tým expertů složený ze zástupců integračních center, resortu školství či pražského magistrátu.
Ostatní státy mají vyšší požadavky
Jazyková bariéra bývá nejobtížnější překážkou v úspěšné integraci a ztížení testů ministerstvo vnitro chápe jako prostředek motivace cizinců se v češtině zlepšit. "Současná požadovaná úroveň A1 je poměrně nízká a umožňuje cizincům dorozumění pouze na základní úrovni. V rámci Evropské unie nastavuje obdobnou zkoušku na úroveň A1 pouze Česko a Francie, ostatní státy mají u obdobné zkoušky vyšší požadavky." vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Jednotlivé definice úrovní stanovuje Společný evropský referenční rámec pro jazyky, podle kterého je člověk se znalostí A1 schopný vést velmi jednoduché rozhovory při návštěvě lékaře, při nákupech nebo při cestování veřejnou dopravou.
To je ale podle ministerstva vnitra u žadatelů o trvalý pobyt málo. Cizinci, kteří se chtějí nastálo usadit v Česku, zde obvykle musí žít alespoň pět let. Ministerstvo se domnívá, že za tu dobu by jejich znalosti jazyka měly být větší. "Předpokládá se, že po pěti letech pobytu by cizinci měli být schopni dorozumět se na úrovni A2 a zapojit se tak plnohodnotně do života v české společnosti," říká mluvčí resortu Malá.
Postrádáme analýzu, proč je změna nutná
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová však upozorňuje, že ani tak dlouhá doba pobytu v Česku nemusí nutně znamenat, že cizinci budou češtinu na této úrovni zvládat. "Je nutné se na to dívat v nějakém kontextu. Představte si, že pojedete do Vietnamu a učíte se vietnamsky. A vedle toho několik hodin denně pracujete, vychováváte děti a tak dále. Takže kapacitu docházet na pravidelné kurzy jazyka mít úplně nebudete," říká Faltová.
Domnívá se, že ztížení zkoušek by mohlo způsobit velké komplikace především cizincům z jiných než slovanských zemí, například Vietnamcům, kteří jsou třetí největší národnostní menšinou v Česku. Jejich mateřština spadá do zcela odlišné jazykové skupiny a naučit se česky je pro ně náročnější než třeba pro Ukrajince.
Lektorka češtiny Jitka Krauzová upozorňuje, že roli hrají i další faktory. "Samozřejmě pro cizince je náročnější se dostat na úroveň A2 a záleží na mnoha faktorech, jako je věk, jazykové nadání nebo kontakty s Čechy, které ovlivňují dobu, za kterou této úrovně dosáhnou," říká Krauzová z Jazykové školy hlavního města Prahy.
Faltové se na myšlence zpřísnění testů nelíbí zejména to, že jí nepředcházela analýza, která by prokázala potřebu jejího zavedení. "Nemůžu říct, že jsme a priori proti, ale chybí nám analýza, proč je stávající úroveň nedostatečná. Pokud zpřísňující opatření není založeno na nějakých datech, tak se ptáme, proč ho chce stát přijmout," říká Faltová. Podle jejích zkušeností však cizincům pro opatření základních potřeb postačí i úroveň, kterou po nich vyžaduje stát již nyní.
