Praha - Krize z let 2008 a 2009 zabrzdila nejen světovou ekonomiku, ale také proudy přistěhovalců. Ze všech zemí na světě nejvíc poklesl zájem o Českou republiku.
Po vypuknutí krize v roce 2009 se do Česka přistěhovalo 40 tisíc cizinců, skoro o dvě třetiny méně než dva roky předtím. Propad byl větší než v zemích typu Irska a Španělska, které krize postihla skutečně drasticky.
Upozornila na to nová studie OECD, ze které vyplývá, že s výjimkou Německa oslabila imigrace do všech velkých evropských států, do vyspělých asijských ekonomik v čele s Japonskem a Tureckem a také do Spojených států.
"Lidé už nepočítají s tím, že je v Česku čeká dobrá budoucnost," hodnotí data OECD Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.
Setrvalý pokles
Zájem přistěhovalců o rostoucí českou ekonomiku překročil před čtyřmi lety stotisícovou úroveň, a dosáhl tak vrcholu.
Mezi zeměmi OECD se Česko stalo dvanáctou nejzajímavější destinací. Stěhovalo se tam stejně lidí jako do Francie nebo jako do Polska, Maďarska, Slovinska a na Slovensko dohromady.
Úbytek přistěhovalců 2010/2008
Údaje jsou v procentech:
Česko -61
Irsko -57
Španělsko -49
Korea -24
Izrael -19
Chile -18
Itálie -15
Japonsko -12
Nový Zéland -7
Turecko -7
Spojené království -6
Švýcarsko -5
Spojené státy -4
Slovensko -3
Francie -2
Rusko -2
Zdoj: OECD
Vzhledem k počtu obyvatel měli cizinci větší zájem už jenom o Španělsko, Irsko, Rakousko a Švýcarsko. Spolu se Španělskem a Irskem, které stáhl do krize přehřátý trh s realitami, přišlo o zájem okolního světa také Česko, kde začaly po výpadku zakázek hromadně propouštět průmyslové podniky.
Ze zjištění Českého statistického úřadu vyplývá, že se pokles migrace dodneška nezastavil. Loni se v Česku na delší dobu usadilo 30 tisíc cizinců. Letos v prvním čtvrtletí jich bylo pět tisíc, tedy o čtvrtinu méně než v prvních třech měsících roku 2010. Koncem letošního března žilo v Česku 425 tisíc občanů cizích zemí.
Byrokratická překážka
Pokles zájmu o Českou republiku akceleruje také přístup zdejších úřadů.
Vyřízení pracovního povolení pro Českou republiku trvá řadu měsíců a zájemce musí získat razítko celé řady státních institucí včetně příslušné ambasády, úřadu práce a cizinecké policie.
Na zdlouhavé projednávaní pracovních povolení si už veřejně stěžovali velcí zaměstnavatelé v čele se Škodou Mladá Boleslav, IBM a Deloitte.
Imigranti v Evropě: Turistický ráj, nebo uprchlický sen? Ne, kopec ostudy
O získání zahraniční pracovní síly usiloval z českých premiérů Vladimír Špidla (ČSSD), který rozjel tzv. „pilotní projekt" zaměstnávání kvalifikovaných cizinců. Česká vláda se prostřednictvím ambasád obrátila především na občany některých zemí východní a jižní Evropy, kterým nabízela snadnější přístup na pracovní trh.
Když splnili kvalifikační podmínky, tak stačilo vyřídit formality pouze na českém velvyslanectví. Špidla si od toho sliboval příliv nových pracovníků, kteří zastaví stále probíhající vymírání zdejší populace a kteří pomůžou v příštích desetiletích financovat důchodový systém.
Další premiér ODS) rozjel konkurenční projekt "zelených karet", které měly zajistit i nekvalifikovanou pracovní sílu pro průmyslové podniky.
Černá, ne zelená karta
Loni se ukázalo, že úspěšnější byl pilotní projekt. Za rok 2010 získalo jeho prostřednictvím trvalý pobyt v Česku 400 kvalifikovaných cizinců. Naproti tomu úřady vydaly jen 75 zelených karet.
Ministr práce a sociálních věcí TOP 09) přesto zrušil pilotní projekt a trvá na dalším vydávání zelených karet. Část zahraničních pracovníků proto hledá práci na černém trhu.
Po zavedení přísných kontrol na pracovištích a v ubytovnách by se měl jejich počet podle Jana Schrotha snížit. Určitě prý nedosahuje hodnoty dvou set tisíc, kterou před pěti lety odhadoval tehdejší ministr práce Petr Nečas (ODS).
Experti upozorňují, že černí pracovníci ze zemí mimo Evropskou unii dnes nejčastěji používají turistická víza, která platí pro celý Schengenský prostor a která je možné bez komplikací získat v Polsku. Jsou tak chráněni před kontrolami, pokud je policie nepřistihne přímo na pracovišti.
