Praha - Česko se stává velmocí na černém trhu s léky. Češi stále výrazněji prosazují v exportu tvrdých drog a zároveň odebírají víc padělaných léků.

Vláda chce proti tomu zasáhnout a důrazně tlačí na to, aby ještě před volbami byla v parlamentu přijata novela zákona o léčivech. 

Zítra požádá sněmovnu, aby ji schválila ve zrychleném režimu rovnou v prvním čtení. Zásah předkpokládá, že v lékárnách se znovu začnou sbírat citlivá data o pacientech, což už loni na podzim zakázal Úřad pro ochradu osobních údajů. 

Státní ústav pro kontrolu léčiv však tvrdí, že už systém vylepšil a data nebudou moci být zneužita. 

„Nedostatkem kontroly se dostáváme na úroveň některých zemí třetího světa," říká také jeho ředitel Martin Beneš.

Sousedé mají strach

Česko je tradičním exportérem pervitinu.

Letos v lednu však Mezinárodní protidrogová centrála OSN poprvé vyzvala českou vládu, aby zasáhla také proti vývozu subutexu a dalších náhražek heroinu.

Riziko potvrdil i expert na drogové závislosti Tomáš Zábranský z Karlovy univerzity: „S léky jako subutex a subuxon se na drogové scéně čile obchoduje. Důvodem je nedostatečná kontrola správného předepisování a vydávání těchto přípravků."

Novela zákona o léčivech předepíše lékárnám, aby státnímu úřadu SÚKL posílaly všechny informace o vydaných lécích.

Díky tomu získá stát přehled o tom, které lékárny a kteří lékaři rizikové preparáty vydávají ve větším množství. Úředníci SÚKL budou mít povinnost, aby při vyšším obratu subutexu či jiných rizikových preparátů upozornili policii.

Loni SÚKL dočasně kontroloval výdej pseudoefedrinů, ze kterých se vyrábí pervitin, a podle ředitele Beneše poklesl obrat o 79 procent. „Bez kontroly se u nás ročně prodá dvě a půl tuny pseudoefedrinů a polovina z toho se načerno vyváží," uvedl Beneš. 

Padělané léky? Ano, máme

Podle zjištění Aktuálně.cz má vláda k dispozici rovněž zprávy zahraničních tajných služeb, které na konkrétních příkladech ukazují, že se do Česka dovážejí zfalšované léky.

Se zprávami chce seznámit na neveřejném jednání poslance.

V Evropské unii jsou Česko a Maďarsko jedinými zeměmi, jejichž trh s léky není proti padělkům dostatečně chráněn.

Pro uvedení padělků do distribuční sítě existuje spolehlivá cesta. Lékárníci vracejí distributorům léky, které se jim nedaří prodat. Padělatel se může s některým lékárníkem domluvit, aby touto cestou dostal do oběhu neúčinné či dokonce škodlivé preparáty.

Jak pomůže novela 

I proti falzifikátům může pomoci novela, která posiluje kontrolu nad lékárnami.

Pokud bude možné průběžně sledovat evidenci lékáren, tak SÚKL snadno zjistí, jestli lékárna vrací či vydává víc některých značek léků, než nakoupí.

Tuto možnost připouští i ředitel Beneš: „Zachytili jsme na severní Moravě české léky, které se reexportovaly ze Slovenska se ziskem pro překupníka. Dostaly se do oběhu stejnou cestou, jakou mohou využít padělatelé."

Všechna zmíněná rizika mohou být argumentem ve sněmovní debatě o tom, jestli novelu o přísnější kontrole léků schvalovat ve zrychleném řízení.

Pokud budou tento postup vetovat dva poslanecké kluby, schválí se novela nejdříve koncem dubna a současní poslanci už nestihnou přehlasovat případné senátorské nebo prezidentské veto.

V takovém případě by se účinnost novely odložila nejméně o půl roku.

Citlivá data

K takovému odkladu vyzývá sněmovnu Česká lékárnická komora.

„Odmítáme se podílet na tvorbě databáze citlivých osobních údajů, které mají být shromažďovány bez vědomí a souhlasu pacientů," varoval před nebezpečím překotného schválení zásadního zákona prezident lékárníků Stanislav Havlíček.

Upozornil tak, že novela předpokládá vznik tzv. centrálního úložiště dat. SÚKL by v něm shromažďoval data o všech lécích, které konkrétní lékař předepsal konkrétním pacientům.

Ze záznamů o vedených pod rodnými čísly jednotlivých pacientů by bylo možné získat přehledné informace o jejich zdravotním stavu. Pokud by citlivá data z úložiště unikla, mohla by sloužit ve zdravotnickém byznysu případně k vydírání.

Hrozící vstup do soukromí pacientů byl také důvodem, proč obdobnou novelu o úložišti dat loni zrušil Úřad pro ochranu osobních údajů.

Ochrana soukromí

Ředitel Beneš tvrdí, že všechny nedostatky jsou už odstraněny.

Nový systém už neshromažďuje data o spotřebě léků pod rodnými čísly, ale pod anonymními identifikátory, které lze přiřadit k rodnému číslu jen se souhlasem pacienta. Odpovídá tak zabezpečení, které využívá již schválený systém eGovernmentu.

Jméno pacienta se nedozví ani policista, který bude vyšetřovat například podezřelý obchod se subutexem. SÚKL mu podle zákona může prozradit jen lékárnu, která preparát vydávala, případně ještě jméno lékaře, který léky předepsal.

Dvojí souhlas

Systém může sloužit ke kontrole léků, které se předepisují jednotlivým pacientům. K tomu je však potřeba dvojí souhlas.

Občan nejdříve musí požádat SÚKL, aby vedl jeho lékový účet. Lékař pak může na účtu zkontrolovat, jestli nepředepisuje obdobné léky, jaké pacient už dostal jinde. 

„Ročně se tak zbytečně předepíše 450 milionů korun. Z toho se za 180 milionů předepíší léky, které pacientům přímo škodí," cituje Beneš výzkum společnosti Infopharm.     

Lékař však nebude smět účet zkontrolovat bez aktuálního souhlasu pacienta.

Blok pro pojišťovny

Nový systém odstranil i další nedokonalost.

Lékárníci museli loni posílat data centrálnímu úložišti, a kromě toho účtovat léky zdravotním pojišťovnám.

Nový systém bude předávat data zároveň úložišti i pojišťovnám. Pojišťovny přitom nebudou mít přístup k datům klientů jiných pojišťoven, nebudou smět ani kontrolovat lékové účty.