Brusel/Praha - Výjimka umožňující dočerpat několik desítek miliard korun z Bruselu je pro Česko zase o krok vzdálenější.
Zatímco rozpočtový výbor europarlamentu otevřel dveře této možnosti, výbor pro regionální rozvoj nakonec v hlasování o tom, kterým státům bude o rok prodloužena lhůta pro čerpání evropských peněz, Česko nepodpořil. Výjimku dostalo pouze Slovensko a Rumunsko.
Zpravodajem tisku byl přitom český europoslanec za ODS Oldřich Vlasák, který vyhlídky Česka na evropské peníze vidí černě. "Pokud se nestane zázrak, přijde v příštím roce Česko o částky v řádu deseti až dvaceti miliard korun. A o další miliardy může přijít v následujícím roce," říká Vlasák.
"Zatímco zástupy Slováků a Rumunů se za své peníze bily jako o život, za Českou republiku jsem byl na bojišti sám jen s logistickou podporou ministerstva pro místní rozvoj," poukazuje Vlasák na fakt, že europoslanci z ČSSD a KDU-ČSL se jednání nezúčastnili.
Lukl: Nic ještě není ztraceno
Ministerstvo pro místní rozvoj situaci tak pesimisticky nevidí. "Domnívám se, že ještě není nic ztraceno. Postoje výborů se liší a nejdůležitější bude rozhodnutí plenárního zasedání Evropského parlamentu," míní šéf úřadu František Lukl.
Zároveň dodává, že se k tomuto pravidlu ministerstvo neupíná a realizuje kroky ke snížení celkové nedočerpané částky.Ministr Lukl ostatně o tomto řešení jednal také s eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem.
"Pan eurokomisař není proti snaze České republiky, ale upřednostňuje systémové řešení v rámci stávající legislativy bez právních zásahů - tedy uplatnění článků 95 a 96 Nařízení týkající se vyšší moci - povodní a rozhodování u orgánů mimo řídící orgány. Nicméně Komise nyní nerozhoduje, vše má v rukou Evropský parlament," konstatuje Lukl.
A o co se nyní v europarlamentu vlastně bojuje? Jde o změnu takzvaného pravidla n+2 na n+3. Toto pravidlo je jedním z nástrojů sloužících k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků. Podle tohoto pravidla musí být peníze určené pro daný "n-tý" rok vyčerpány v následujících dvou, respektive třech kalendářních letech.
Ohrožených 70 miliard
Z tohoto pohledu je z celého období nejkrizovější právě letošní rok, kdy dochází jednak k souběhu pravidla n+3 pro alokaci 2010 a pravidla n+2 pro alokaci 2011. Schváleno a odcertifikováno by tak mělo být kolem dvou třetin všech peněz - pokud se to některému ze států nepodaří, vrací se rozdíl zpět do rozpočtu Unie.
Současný stav je přitom značně nelichotivý. Podle informací ministerstva pro místní rozvoj bylo ke čtvrtému září letošního roku proplaceno příjemcům projektů celkem 456,7 miliardy korun (tedy cca 57,4 % z celkové částky, kterou může Česko vyčerpat), certifikováno a do Bruselu zasláno však bylo zatím jen kolem 275,7 miliardy korun, tedy něco málo přes třetinu celkové částky.
Podle dokumentu, který Lukl představil na vládě minulý týden, hrozí, že ještě letos propadne 28,7 miliardy korun. Z dotace na další dva roky je potom vážně ohroženo 44,5 miliardy. Celkově tak ohrožená částka představuje více než sedmdesát miliard.
