Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun ze státního rozpočtu

11. 7. 2024 12:25

Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ve čtvrtek ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.

Obec Mikulov. | Foto: Jakub Plíhal

Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.

Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.

Pro Rakousko vyčlenila komise deset milionů eur (252,4 milionu korun), dalších 37 milionů eur (933,9 milionů korun) dostanou polští zemědělci a 15 milionů eur (378,6 milionu korun) připadne Portugalsku.

Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.

Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.

Evžen Hrdinapřed 8 měsíci

Bude to stačit, myslíte? Ale já nechci ze svých daní platit něčí byznys. Zvolili si tuhle obživu... Když se daří, odvedou nám (státu) vyšší daně? Né běžné, ale vyšší, když se přece daří? Je nějak zohledněn vyšší, než běžný výnos? Jo, z většího výnosu odvádějí daně. Ale né vyšší, než normálně. Na nikoho nenasazuju. Jsem strojař. Když se mě nepovede vyrobit díl, protože bylo moc horko, na dílně klima nestačí, zkrátka jsem přes míru, o setiny milimetru. Proplatí vláda mému zaměstnavateli problémy s počasím a jeho neschopností stabilizovat teplotu na dílně v zimně v létě?

ing.Lubor Skřečekpřed 8 měsíci

Nechápu proč stát dává zemědělcům peníze či dotace? Jsem z Moravy ze statkářské rodiny, když přišly mrazy či krupobití tak byl proděleční rok a nikdy jsme od státu nic nedostali ani dotace, hold museli jsme se uskromnit a ten špatný rok přežít. Další rok byl třeba průměrný a nebo výjmečný a tak se vydělali velké peníze a děda vyrazil do Vídně a nakoupil nějaké nové stroje a tak to šlo pořád, buď jsme se uskromňovali a nebo modernizovali. To byli vždy slávy děda přivezl lokomobilu a už jsme nemuseli orat koňmi a protože jsme bydleli u potoka Haná tak další leta děda vymyslel že postaví splav, pod splavem jsme plavili koně, to bylo legrace a ke splavu dvě Francisovi turbíny a bude vyrábět elektřinu pro okolní vesnice. V noci turbíny stály a nad splavem se hromadila voda a přes den kdy běželi mlátičky šroťáky dodával elektřinu a tak dále...

Mohlo by vás zajímat