Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly bude také nutné, aby stát dokázal reagovat na měnící se priority EU a současné výzvy. "Pro ČR to znamená, že se musí rozhodnout, kam nasměrujeme mimořádné finanční prostředky a proč. A pokud má mít tato podpora výraznější dopad, je třeba přesně určit, čeho konkrétně chceme dosáhnout, a měli bychom také umět vyhodnotit, jestli se nám to daří nebo ne. Kromě toho by měl stát být schopen připravit a prosadit strategické projekty v reálném čase. V tom vidím hlavní výzvy na další období," uvedl Kala v tiskové zprávě.
Podle NKÚ provázely i aktuální programové období problémy s prosazením některých klíčových investic, resorty nemají jasno, čeho chtějí podporou dosáhnout, a často nejde vyhodnotit, jestli měla podpora nějaký efekt. To se týká dopravy, průmyslu, sociálních věcí, zemědělství nebo životního prostředí, míní kontroloři.
Některé oblasti se i přes velkou podporu z evropských fondů nedaří dlouhodobě zlepšit. NKÚ zmiňuje například živočišnou výrobu, boj se suchem nebo zlepšení kvality ovzduší. Výrazného posunu se podle nich nepodařilo dosáhnout ani u eGovernmentu.
Překážkou pro čerpání dotací je podle NKÚ komplikovaná administrativa, která prodlužuje přípravu projektů a je i důvodem, proč nemají žadatelé o podporu v řadě případů zájem. Například u výzkumů a inovací v podnikání, kde schvalování žádostí trvalo i rok. Navíc stát neumí podle NKÚ správně nastavit podporu pro malé a střední podniky. "Dokládá to kontrolami za posledních pět let. Například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly nakonec největšími příjemci dotací velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií, namísto na vědu a výzkum, " uzavřel NKÚ.
