Česko navýší svůj příspěvek do rozpočtu NATO, bude platit o 42 milionů víc

ČTK ČTK
30. 11. 2019 10:33
Česká republika zvýší svůj příspěvek do rozpočtu Severoatlantické aliance. Nově by do společné kasy měla platit o 42 milionů korun více, nyní přispívá 580 milionů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Na přerozdělení aliančních nákladů se členské státy NATO dohodly poté, co se svůj příspěvek rozhodly snížit USA. Otázka financování aliance i výdajů na obranu jednotlivých členských států bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO, který se bude v Londýně konat v úterý a ve středu.

Českou republiku bude na summitu zastupovat prezident Miloš Zeman. V jeho delegaci budou také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Setkání lídrů členských zemí začne v úterý královskou recepcí v Buckinghamském paláci, podle Mariany Wernerové z tiskového odboru ministerstva zahraničí na ni naváže neformální večeře s britským premiérem Borisem Johnsonem a souběžně obdobný program ministrů zahraničí a obrany. Do Londýna se vypraví například americký prezident Donald Trump, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že summit měl původně pouze oslavit 70 let od založení aliance. Kvůli bezpečnostnímu vývoji ve světě se ale aliance rozhodla zařadit na program i jednání o dalších tématech. Lídři zemí NATO tak budou mluvit třeba o financování aliance, o Afghánistánu nebo vývoji na Blízkém východě. "Klíčovým tématem zasedání bude také Rusko a hrozby, které pro alianci představuje, včetně eroze systému kontroly zbrojení, a též sílící mezinárodní pozice Číny," uvedla Wernerová.

Asi tříhodinové zasedání začne ve středu dopoledne. Podle Jindráka bude výsledkem společné komuniké, které se ještě připravuje. Jedním z hlavních výstupů by mělo být ustanovení takzvané reflexní skupiny, kterou by si měl vytvořit generální tajemník Jens Stoltenberg. Jejím úkolem bude vyhodnocení dalšího působení NATO do budoucna.

Na plenárním zasedání bude mít každý z představitelů aliančních zemí asi tří až čtyřminutové vystoupení. Zeman již dříve řekl, že bude chtít mluvit o potřebě zaměřit se na boj proti mezinárodnímu terorismu. Uvítal by, kdyby se aliance stala ofenzivnější a uvědomila si, jaká je její skutečná role v současném světě.

Podle Jindráka se očekává, že Trump bude ve svém vystoupení mluvit o snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu. Se Zemanem se v tomto neshodnou, podle českého prezidenta by se koalice z Afghánistánu stahovat neměla, protože by se země stala základnou teroristů. Česká armáda má v současné době v Afghánistánu asi 250 vojáků.

Zeman by také mohl mluvit o výdajích na obranu. Opakovaně podpořil, aby ČR vynakládala dvě procenta svého HDP, jak požaduje NATO. V současné době je to zhruba 1,2 procenta HDP. Prezident s oblibou připomíná, že za jeho vlády obrana dvě procenta HDP dostávala, a nevidí proto důvod, proč by se tak nemohlo stát i nyní. Česko spojencům v současné době slibuje dosažení dvouprocentních výdajů do roku 2024.

ČR se rozhodlo, společně s dalšími členy NATO, zvýšit svůj příspěvek na fungování aliance. Spojenci tak reagují na rozhodnutí USA, které podle televize CNN sníží přímé odvody do alianční pokladny z 22 procent na 16 procent. Rozpočet NATO je kolem 2,5 miliardy dolarů (58 miliard korun). Podle informací ČTK slíbila ČR svůj příspěvek zvýšit o necelých deset procent. Nově by místo 580 milionů mělo Česko platit přes 620 milionů. Dohodu musí ještě odsouhlasit vedení státu.

Jindrák v pátek na Twitteru uvedl, že agendu české delegace společně připravil Pražský hrad s ministerstvy obrany a zahraničí. S českou pozicí jejich představitelé v pátek seznámili zahraniční diplomaty.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy