Tahouni a černí pasažéři v NATO. Každý Čech dá za obranu šest tisíc ročně

Ondřej Neufus Denis Chripák ČTK Ondřej Neufus, Denis Chripák, ČTK
13. 3. 2019 6:24
Česko už se 20 let nemusí spoléhat na svou obranu samo. Díky členství v NATO mohlo zmenšit a zmodernizovat svou armádu. Podle dohody států ze Severoatlantické aliance by měl každý člen paktu odvádět na obranu země alespoň dvě procenta HDP. V praxi toto pravidlo však dodržuje jen málokdo, včetně Česka. V přehledu Aktuálně.cz se podívejte, kolik platí ročně na vzájemnou obranu ostatní členové NATO.
0 %100 %
  • Členské státy se na hrazení nákladů na fungování aliance podílejí dvěma způsoby, přímo a nepřímo.
  • Stěžejní formou financování aktivit NATO je nepřímý způsob, který spočívá zejména ve financování vyzbrojování, výcviku a nasazení vlastních jednotek členských zemí. Státy tak například hradí náklady spojené s účastí svých vojáků v aliančních operacích či cvičeních. Tyto prostředky nejsou součástí samotného rozpočtu NATO a státy je vyčleňují samostatně a dobrovolně. Důležitým ukazatelem je v tomto ohledu výše HDP, kterou státy vyčleňují na obranu.
  • Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Na vyšší investice do armád naléhají především USA v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,5) a které také pokrývají až 22 procent celkového rozpočtu NATO.
  • V loňském roce vydalo na obranu podle oficiálních odhadů NATO dvě a více procenta HDP jen pět členských zemí NATO z 29 členů: USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,27 procenta), Estonsko (2,14 procenta) a Británie (2,1 procenta). Rovná dvě procenta HDP vydalo na obranu Lotyšsko, k požadované dvouprocentní hranici se přiblížilo Polsko, které vydalo na obranu 1,98 procenta HDP, a Litva (1,96 procenta).
  • Zatímco u ČR to bylo v roce 1999, kdy vstoupila do NATO, 2,25 procenta HDP, loni činily výdaje na obranu 1,13 procenta HDP. V letech 2014 a 2015 se výdaje dokonce dostaly pod jed no procento. Zatím nejvíce, 2,61 procenta, vydávala Česká republika na obranu v roce 1993. Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.
  • Dalším závazkem aliance je také to, aby 20 procent z obranných rozpočtů dávala každá země do modernizace a bojových schopností. Tento požadavek loni splnilo 15 členských zemí.
  • Naopak přímá účast spočívá v zasílání příspěvků do rozpočtu NATO. Tyto částky představují jen velice malou část celkových výdajů na obranu jednotlivých států, oproti nepřímé účasti jde obvykle o pouhé zlomky procent. Příspěvky do rozpočtu NATO odvádějí členské země podle vzorce vycházejícího z poměrů HDP členských zemí. Česká republika se aktuálně na celkovém rozpočtu aliance podílí v období 2018-2019 z 0,9788 procenta.
  • Přímé příspěvky proudí do civilního rozpočtu, ze kterého se hradí hlavně provoz alianční centrály v Bruselu, do vojenského rozpočtu, ze kterého se hradí provoz vojenské struktury NATO a například jednotlivých velitelství a společných programů, a do Programu bezpečnostních investic (NSIP). Celkový rozpočet NATO loni činil 2,271 miliardy eur (58,7 miliardy korun) - z toho šlo nejvíce do vojenského rozpočtu (1,325 miliardy eur), do NSIP putovalo 700 milionů eur a do civilního rozpočtu 245,8 milionu.
  • Česko od roku 1999 přispěla do rozpočtů NATO celkem 9,4 miliardy korun, loni to bylo asi 571 milionů, z toho 362 milionů činil příspěvek do vojenského rozpočtu. Za celou dobu ale ČR také vyčerpala z programu NSIP na různé projekty zhruba 3,9 miliardy korun. Mezi největší projekty, na které putovaly tyto peníze, patří výstavba infrastruktury na leteckých základnách v Náměšti nad Oslavou a Čáslavi, výstavba objektů pro nasaditelný spojovací modul (DCM) z Centra operačně taktických systémů velení a řízení v Lipníku nad Bečvou, výstavba dvou kusů 3D radarů nedaleko Sokolnic na Brněnsku a u Nepolis na Královéhradecku a integrace systému velení a řízení vzdušných sil NATO (ACCS) v posádce Stará Boleslav - Hlavenec.

Příspěvky Česka do rozpočtů NATO (v milionech Kč):

Rok Vojenský rozpočet NATO NSIP * Agentury, struktura a projekty NATO Příspěvky ČR celkem
1999 138,128 32 0,835 170,963
2000 214,095 128,441 1,670 344,206
2001 164,870 136,971 9,722 311,563
2002 185,140 163,725 11,325 360,190
2003 289,204 214,000 11,204 514,408
2004 34,972 166,665 12,289 213,926
2005 206,421 167,537 18,638 392,596
2006 228,626 128,930 15,308 372,864
2007 197,164 149,885 12,668 359,717
2008 216,221 153,417 16,407 386,044
2009 234,022 166,861 17,751 418,634
2010 271,585 232,418 90,207 594,210
2011 261,133 136,573 194,283 591,989
2012 237,173 122,684 134,312 494,169
2013 326,604 137,358 237,705 701,667
2014 336,499 133,623 244,707 714,829
2015 353,741 129,152 103,628 586,521
2016 285,843 131,628 110,439 527,910
2017 351,595 106,2018 289,407 747,220
2018 361,697 158,399 50,839 570,935
Celkem 4,895 mld. 2,896 mld.  1,583 mld.  9,375 mld. 
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Česká pošta zruší až 2269 pracovních pozic, propuštěným pomůže s hledáním práce

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou ale neobsazené. Propuštěným lidem podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podnik pomůže s hledáním práce. Konkrétní pracovníky, kterých se to bude týkat, zatím pošta neurčila. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

Mladá fronta Dnes s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

V odpadních vodách V Brně nalezli odborníci poprvé stopy ketaminu

V brněnských odpadních vodách nalezli odborníci stopy ketaminu. Ukazuje to zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) za rok 2022. V průzkumu stop omamných látek v odpadních vodách se ketamin, jehož spotřeba v Evropě stoupá, objevil poprvé. Nejvyšší koncentrace této drogy, která se mimo jiné používá pro donucení k sexu, odborníci naměřili na Pyrenejském poloostrově či v Dánsku. Podle zprávy se v Praze mezi lety 2021 a 2022 více než zdvojnásobila koncentrace kokainu v kanalizační vodách. Česká města vykazují nejvyšší hodnoty ve čtyřech ze šesti druhů sledovaných omamných látek.

V Brně naměřili v průměru za den v odpadních vodách 1,28 miligramu ketaminu na 1000 lidí. To byl 11. nejvyšší údaj v celoevropském srovnání. I tak ale byla koncentrace zaznamenaná v Brně mnohonásobně nižší než ve městech v čele hodnocení. Nejvyšší koncentraci ketaminu vykázaly Barcelona se zhruba 30 miligramy na 1000 lidí, Lisabon s 19 miligramy na 1000 osob a Kodaň se 17 miligramy na 1000 osob. V Český Budějovicích, které byly dalším městem na území Česka, kde se měření uskutečnilo, byla zaznamenána nulová hodnota

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 32 minutami

Primátor chce pro Železného omluvu od policie, neměla prý právo video zveřejnit

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. Toto stanovisko sdělil řediteli městské policie Eduardu Šustrovi s tím, že kromě systémové nápravy by situaci vyřešila i omluva. Případ prověří také Úřad pro ochranu osobních údajů. Šuster pochybení odmítl, městská policie podle něj postupovala stejně jako při zveřejňování jiných videí v minulosti.

"Důkladně jsem se seznámil se všemi okolnostmi zveřejnění videozáznamu úkonu Městské policie hlavního města Prahy a došel k závěru, že MPP nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam při řešení přestupku pana Železného," napsal Svoboda na Twitteru.

Situaci primátor hodnotí jako pochybení konkrétního člověka, nikoliv městské policie jako celku. "Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu. Panu řediteli jsem tlumočil názor, že by kromě systémové nápravy tuto situaci vyřešila i omluva," uvedl.

Šuster na facebooku městské policie uvedl, že ho primátor seznámil se stanovisky dvou advokátních kanceláří. Městská policie nicméně podle Šustera při zveřejnění videa postupovala při anonymizaci tak, že se snažila plně zachovat osobnostní práva přestupce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy