Praha/Mikulčice - Ministerstvo kultury podá v září oficiální žádost o zápis slovanského hradiště v jihomoravských Mikulčicích na seznam UNESCO. Archeologové ovšem už teď varují, že se památník Velké Moravy nemusí na prestižní seznam světového kulturního dědictví dostat. A to kvůli plánovaným rekonstrukcích, které archeologové pokládají za necitlivé.
"Nebezpečí je skutečně dost velké," řekl Aktuálně.cz pracovník brněnského Archeologického ústavu Akademie věd Lumír Poláček, který slovanské hradiště v Mikulčicích přirovnává svým významem k Pražskému hradu.
Na plánované stavební práce se s nedůvěrou dívají i slovenští archeologové. Spolu s Mikulčicemi totiž kandiduje do UNESCO i kostel svaté Margity Antiochijské, který leží na opačné straně řeky Moravy v Kopčanech. Svatá Margita je jediný dochovaný kostel z dob Velké Moravy.
"Bez Mikulčic se do UNESCO nedostaneme," tvrdí Peter Baxa z bratislavského Památkového úřadu Slovenské republiky. Masarykovo muzeum v Hodoníně a Jihomoravský kraj, které rekonstrukce připravují, ovšem obavy archeologů odmítají.
"Všechny plánované práce se uskuteční tak, aby nebyl areál poškozen a vše proběhlo v souladu s podmínkami, které jsou nezbytné pro zápis na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO," slibuje Jiří Klement z oddělení informací a styku s veřejností krajského úřadu.
První na řadě je muzeum
Klement uvedl, že už letos se mají zahájit práce na rekonstrukci muzejní expozice pavilonu takzvaného kostela II za asi čtyři miliony korun.
"Nejde o stavební práce většího rozsahu, ale pouze o modernizaci expozice, která je již zastaralá a nevyhovující. Do vnějšího vzhledu se nebude zasahovat, je plánovaná pouze drobná přístavba hlavního vstupu," vysvětluje Jiří Klement z krajského úřadu.
Jenže podle slovenského archeologa Baxy je už tato rekonstrukce pro historické památky silně riziková. Chystají se nové vitríny, světelné efekty - to vše může například změnit vlhkost, což může mít pro památky, které jsou léta ve stejném prostředí, katastrofální dopad. S dlouhodobým měřením vlhosti se přitom podle Baxy před rekonstrukcí nepočítá.
"Je to všechno velice narychlo, překotné, unáhlené," potvrzuje Lumír Poláček z brněnského Archeologického ústavu.
Plán archeologického parku
Peter Baxa ze slovenského Památkového úřadu upozorňuje, že existuje dokument, který stanovuje, jak v Mikulčicích postupovat, aby se areál co nejvíce přiblížil původní podobě z dob Velké Moravy - a nic se nepokazilo.
Urbanistická studie pod vedením přední slovenské odbornice Jany Gregorové popisuje, jak vybudovat archeologický park, který by propojoval moravské Mikulčice se slovenskými Kopčany. Mimo jiné se v něm počítá se stavbou lávky přes Moravu, a to ve stejných místech, kde most stál už v 9. století.
Plánované stavební práce se ovšem podle Baxy, který je za slovenskou stranu koordinátorem vzniku archeoparku, od této studie odchylují. "Začíná se to celé bortit," řekl Aktuálně.cz Baxa.
Návštěvnické centrum se nepřestěhuje
Jako příklad připomíná budovu návštěvnického centra, která by se podle doporučení studie měla z mikulčického areálu časem přestěhovat stranou. Je totiž ze 60. let a do slovanského hradiště nepatří. Jenže chystaná velkorysá rekonstrukce ukazuje spíše na to, že by muzeum mělo zůstat na svém místě. Za nepřijatelné archeologové považují to, že se má centrum ještě rozšířit.
"Ve studii docentky Gregorové je skutečně navrženo přemístění budovy návštěvnického centra do oblasti takzvaného bývalého ovčína," potvrzuje Jiří Klement z krajského úřadu. Jenže také vzhledem k tomu, že jde o záplavové území, bylo přemístění centra podle Klemeta odsunuto.
"Současný stav budovy je nevyhovující, proto se přistoupilo ke zpracování studie na rekonstrukci a modernizaci objektu," vysvětluje Klement. Ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková, která má mikulčický areál na starosti, uvedla, že se počítá například se zateplením budovy, s novými toaletami, občerstvením, konferenčním sálem nebo čističkou odpadních vod, aby se už nemusel používat septik.
"Budova by se zvýšila o 1,5 metru," řekla Aktuálně.cz Chovančíková. Zároveň by se objekt rozšířil o zhruba 90 metrů čtverečních. "Rekonstrukce by měla začít na podzim 2008 a stát přibližně 25 milionů korun," dodala Chovančíková.
Starosta: Já rekonstrukci neovlivním
Starosta Mikulčic Josef Helešic by taky radši viděl, kdyby se návštěvnické centrum časem přesunulo mimo areál slovanského hradiště. "Zatím to ale vypadá, že to tam zůstane," řekl Aktuálně.cz Helešic. "Jako obec to ale neovlivníme, jde to mimo nás."
Nemůže toto zakonzervování znamenat, že se Mikulčicím zavře cesta do UNESCO? "Nejsem odborník, nevím, může to dopadnout tak i tak," netroufá si odhadnout Helešic.
Podle brněnského arecheologa Lumíra Poláčka ovšem současné stavební plány Mikulčice - významnou evropskou archeologickou lokalitu - skutečně ohrožují. "Každý metr čtvereční je tam nesmírně cenný," konstatuje Poláček.
Jihomoravský kraj i Masarykovo muzeum ubezpečují, že neudělají žádný krok, který by byl v rozporu s památkáři. "Nikdo nemůže v areálu národní kulturní památky stavět, co chce. Jsme povinni při stavebních pracích žádat o stanovisko památkové péče," tvrdí Irena Chovančíková z Masarykova muzea.
Národní památkový ústav naznačuje, že se plánovaná rekonstrukce v Mikulčicích bude muset skutečně upravit.
"Rekonstrukce je ve stádiu příprav a konzultací s naším ústředím. Výsledná podoba by měla být korigována tak, aby se stavba obnoveného památníku přirozeně začlenila do okolního krajiny. Rekonstruovaný památník by neměl být novou dominantou národní kulturní památky," stojí ve vyjádření ústavu.
