Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce. Klenoty budou vystaveny u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, využita bude původní vitrína Josefa Gočára.
Zástupci Pražského hradu představili i výsledky říjnového průzkumu koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.
Odborníci nyní v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. "Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky," řekl Kroupa.
Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. "Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis," doplnil. Nevyloučil další průzkum do budoucna.
Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Vyjmout je lze pouze za situace, kdy se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.
O svatováclavskou korunu se tradičně stará šperkařská rodina Beldů, pracovali například na její replice. O záměru vystavit klenoty ani o jejich říjnovém vyjmutí z Korunní komory její zástupci nevěděli, řekl České televizi Jiří Belda.
