Praha – Hledá se výkonný ředitel, který pomůže tuzemské Wikipedii, hlásají inzeráty a tweety. Nezisková organizace Wikimedia ČR, starající se oficiálně o největší internetovou encyklopedii v češtině Wikipedii, se profesionalizuje a od letošního roku poprvé v historii najímá stálé zaměstnance.
"Řada projektů začala být tak časově náročná, že už nešla dělat v rámci dobrovolné práce,“ vysvětluje Gabriela Boková, jedna z dvou prvních stálých pracovnic. Jejím úkolem jako manažerky vzdělávání je koordinovat především projekty typu Senioři píší Wikipedii.
Výkonný ředitel by měl jít dál a "uvolnit ruce" spolku, který je čím dál více zahlcený administrací. Rada Wikimedie ČR by se tak v budoucnu měla zaměřit především na ideologické směřování řady projektů a zachovat si punc dobrovolnictví, na němž projekt stojí.
"Nadace má model podobný Evropské unii a jejím dotacím. Musíme vykazovat činnost, kontroluje se naše hospodaření a to způsobuje administrativní zátěž,“ zdůvodňuje vypsání výběrového řízení tiskový mluvčí Michal Reiter.
Encyklopedie proniká mimo internet
Wikipedia a ostatní projekty totiž začaly stále více pronikat do veřejného prostoru. Je tak proto nutné zajistit oficiální spojku dohlížející na smlouvy a vyjednávající s institucemi.
"Pro vzdělávací soustavu se stává Wikipedia partnerem, s nímž se počítá. Příkladem jsou knihovny a památkový ústav,“ přiblížil spolupráci lektor Vojtěch Veselý. Některé školy se zapojily například do projektu Studenti píší Wikipedii. Průkopníkem je například Univerzita Palackého či Univerzita Karlova.
Wikipedie ve světě
Světová nadace Wikimedia posvěcuje neziskovky v jednotlivých státech a rozděluje jim peníze od dárců. Národní Wikipedie se kromě jazyka mohou lišit i pohledem na historické události. Mezi kontroverzní témata posledních let patří například uprchlická krize či revoluce na Ukrajině. Rozdílný pohled může panovat i na stát Izrael a války, které vedl s arabským světem.
Na výkonného ředitele je už připraveno místo v rozpočtu pro další roky. Ten se tím pádem spolu s dalšími položkami zvýšil na více než dva miliony korun ročně. Dříve se náklady pohybovaly jen zhruba pod milion. Obsadit funkci bude výzva už jen proto, že se to žádné ze zahraničních poboček nepodařilo napoprvé.
V budoucnu by se řady mohly rozšířit ještě o další specialisty. Cílem je tak i získávání peněz jinak než od světové nadace Wikimedia, která je vybírá pomocí sbírky a pak přerozděluje národním pobočkám. Tyto peníze v současné době tvoří u české Wikimedie kolem devadesáti procent všech příjmů.
U sousedů jdou oficiální spolky starající se o Wikipedii ještě dál. Německo proti Česku působí jako skutečný gigant s desítkami zaměstnanců. Obrovská skupina se stará i o polské projekty.
U Slováků se však vybudovat něco podobného doteď nepovedlo. "Slováci ještě nebyli uznáni za oficiální pobočku, v tuto chvíli jsou ve skupině čekatelů, a nejsou tak zváni na významnější akce,“ řekl Reiter.
